Cikáňata o školu NIKDY zájem nejeví. To je dávná zkušenost, dááávný problém.
Roky jsem pracovala v podniku, kde jsme měli nadpoloviční počet zaměstnanců - cikány. A věřte mi, že byli docela dost solidní a s mnohými z nich se dodnes při potkání přátelsky pobavím. Náš podnik měl totiž tehdy ze zákona povinnost brát je do zaměstnání - Tech. služby. Ale základní moje poznání je, že oni to "divné" mají v sobě naprosto jako základ - oni nikdy neprojevili nejmenší zájem o zlepšování jejich budoucnosti. Žádný zájem o "kariéru", žádný zájem o sebemenší školení, kterým by získali možnost dostat lepší, víc placené pracovní zařazení. Ale jak říkám, ti naši pracovali docela dost poctivě, a když ne, dostali hned padáka. Takže možná proto.
Ovšem i tak, když pracovali poctivě, po Sametu, když stát přestal tolik podporovat takové státní podniky a tyto musely začít vykazovat zisk, a taky přestala být zákonná povinnost být zaměstnán, tak to šlo i s těmito s kopce. Podniky začaly šetřit, snižovat počty zaměstnanců, tudíž začala určitá nezaměstnanost i mezi "bílými" - takže když už někdo někam přijímal zaměstnance, raději bral "bílé". A proto to s cikánskou zaměstnaností hodně špatné. Tak si začli moc a moc zvykat na všelijaké finanční dávky od státu, ovšem rodit nepřestali. No a jejich děti, které nikdy neviděli své rodiče chodit do práce, tak ty už tuplem žádný velký zájem o práci nepochytily.. neodkoukaly.
A tohle změnit... to by se muselo změnit a financovat dost podstatná část zákonů. Hlavně vykašlat se na "lidská práva", a děti jim jaksi nuceně brát třeba na internát - v prac. dny, aby se naučily normálnímu režimu - vstávat, školní vyučování, atd. atd. Jednak by to stálo šílené prachy, druhak by "lidskoprávníci" řvali jak najatí.. Ovšem jinak žádná změna nikdy nebude..
