Vzhledem k tomu, že mi tam schovali ty lvy, tak jsem neměl šanci.

Řekl bych Trafalgar Sq., ale zrcadlený podle svislé osy.

presne - VPRAVO v británii nič nejazdilo!

takže ako má človek správne odpovedať?

Jeden záběr z počátků filmu. Kulisy se tenkrát stavěly do popředí a děj se odehrával vzadu. Bylo to odvozeno od myšlenky, že blízko ke kameře je každý pohyb příliš rychlý, než aby bylo možné ho zaznamenat na tehdejší málo citlivé filmy s nutnou delší dobou osvitu. Dnes už víme, že u diváků nakonec zvítězil obrácený systém.

budu se do Mostu konecne muset podivat, musí to byt uzasne město, když ma tolik fanousku

Mrakodrap v Plzeni (ale asi ne).

Dobré odpoledne, přátelé mosteckých fotografií z celého světa. Podle profesora Untunlicha se naprosto jasně jedná o mosteckou hlavní třídu spojující nádraží, nejdůležitější velká náměstí, a rozlehlá, dosud neodtěžená předměstí. Veliká nárožní budova je Palác hornických odborů, který postaven z potu a hornických peněz, stal se místem kde odboráři seděli v přepychových kancelářích, kde povětšinou hrávali mariáš a podle oddělení se věnovali hornickým záležitostem. V oddělení tiskovém tiskli letáčky, petice a požadavky, v oddělení péče o hornictvo slibovali, v oddělení styku s zaměstnavateli a úřady korupčili a v oddělení exekutivním okázale ignorovali. Svou kancelář tam měla i uklízečka s cedulkou Náměstkyně pro hygienu interních komunikací, Vrátný tam byl zván Sekční ředitel uvítacího protokolu, poslíček se zval Vrchním tajemníkem pro informace a zásilky, svačinářce říkali Ředitelka úseku zásobování či hlavní nákupčí pro oblast vlašského salátu, tlačenky a sekané s rozšířenou působností na housky a rohlíky. Na koho již nezbyl speciální titul nazýval se prostě odborovým tajným radou, ti kdo dostali ke kanceláři i nějakou funkci a úkol pak byli skutečnými odborovými tajnými rady a celému tomu šéfoval Tajný báňský rada Hans-Martin Mittwocher spolu se svým výkonným a poradním orgánem Velkým odborářským sabatem, který se scházel v obrovské zasedačce až nahoře v rudých kápích lemovaných zlatou výšivkou hornických kladívek a každý se zlatým svícnem zdobeným granáty a malachity. V zájmu podpory rovnoprávnosti byli na Velkém odborářském sabatu zástupci zednářu, iluminátů, bankéřů, uhlobaronů, státní báňské správy, tři právníci a jeden vysloužilý horník. Samozřejmě to dopadlo tak jak už v naší zemi takové bohulibé projekty končí. Po čtrnácti měsících horentních platů a všudypřítomné korupce, vypotřebovali finanční rezervu vypočítanou na tři roky provozu. Odbory bli zrušeny, Mittwochera a třetinu Velkého sabatu převezli na Bory a většina odborářů se nerada vrátila na šachtu.

Náměstkyně pro hygienu interních komunikací Jinak skvělé, jako vždy! Díky, že jste převzala štafetu po Mistrovi

Na facebookovém fanklubu Vlasty B. a 100 pohledů na Most opět vyplouvají nové informace. Cituji (s dovolením badatele):

"Pan Dobeš se ptá, jak se dostal sloup (z Mostu do Londýna - red. pozn.), sir James Holy hovoří o obrazu. Nabízím vysvětlení oběma:

Fotografie totiž ukazuje skutečně raritní moment. V Podkrušnohorském srážkovém stínu se v srpnu 1904 udělalo nesnesitelné sucho. Doslova pouštní klima způsobilo vzácný jev, kterému dnes říkáme fata morgana.

To co vidíme na obrázku, je optický klam: přenesený obraz londýnského Traffalgar square na bývalé vojenské cvičiště v rakousko-uherském Mostu. Skutečná rarita ovšem je, že jarní obraz se zpozdil v reálném čase asi o čtvrtroku, tzn. světelný paprsek buď musel být nesmírně zbržděn vyřízením administrativních záležitostí na rakousko-uherské celnici, anebo musel opustit sluneční soustavu a zase se do ní vrátit. Tímto se zabývalo mnoho vědců, až nakonec na tomto principu vynalezli televizní záznam, díky němuž můžeme mj. sledovat sportovní přenosy z amerického kontinentu v normální denní době."

Trafalgar Square, a aby to nebylo tak jednoduché, tak je fotografie zrcadlově obrácená :)

Fikane, aby to vypadalo, ze se tam po ulicich jezdi vpravo

Place de Vendome, Paříž

nad "o" by měla být "stříšla", ale neumím ji

stříška

Nikde na obrázku nevidím Mosteckého rodáka, jistého zbožného Lojzu - jistého Aloise F.. Patrně tak byl snímek pořízen v době jeho neúspěšných snah stát se mnichem v nedalekém Oseckém klášteře. Poprvé zabloudil cestou na Osek v Krušných horách, podruhé jej nepřijali, neb neuměl latinsky, potřetí už do kláštera radostně přiběhl křičíc latinská slova, bohužel však v době postu a přísného mlčení. Počtvrté tedy přišel mlčky - tudíž nesdělil důvod proč tam je a musel zpět. Popáté přišel pozdě - několik dní po 13. dubnu 1950, kdy byl klášter přepaden Stb a mniši odvezeni do internace. Později, v době kdy zde byly internovány řeholní sestry se naposledy pokoušel vstoupit v přestrojení za dívku. Bohužel byl místním církevním tajemníkem odhalen a namísto do kláštera Oseckého, vešel v klášter Valdický. zde dle zpráv po několikerém vyšetřování umírá "přirozenou" smrtí.