Prvně bych všem kdo rozhodli o bezzásahovosti na Šumavě naposílal všechny pokuty co dostávám od lesáků za nevykáceného a neobnoveného kůrovce. Pokud bych to sečetl se sousedy tak vydá minimálně za 1 mega. Tohle bych je potom nechal zaplatit.

Oni deme.nti si totiž neuvědomili, že pokud někde chtějí stovky let čekat na zázrak tak to může zatraceně poškodit sousedící okolí. Které se samozřejmě brání. Proto pro většinu majitelů lesa ona bezzásahovos znamenala 30% nárůst kůrovce v dalších zásahových pásmech a aby se kůrovec nerozšířil tak buzeraci a ze strany úřadů za každý napadený strom.

Pokud tedy ony měšťáské dětičky mají představu, že chtějí chránit přírodu pak ať si nadělají zkoušky na mot pilu a jdou pořádně a zadarmo makat tam kde jejich nařízení působí ty největší škody. Jinak nikdy nepochopí co jejich školní hovadiny skutečně způsobují a jaký mají dopad.

Brabec je idi..ot, který nemá ani páru o životě v NP. Podle toho taky i rozhoduje. Skutečně nechápu kdo může volit tuhle ANO sebranku.

Jestli Brabec nesouhlasí, tak já souhlasím

Máte úplnou pravdu. Málokdo škodí této zemi tak, jako pan Brabec.

Nejrychlejší způsob zalesnění kůrovcem napadených ploch je ponechání přirozenému vývoji. I když les vypadá mrtvý, je v podrostu dost semenáčků, ze kterých za pár desítek let vyroste les nový (dobře je to vidět třeba na Luzném). Každý další zásah tuto obnovu zpozdí. Dokonce i u nově vysázených stromků trvá nějakou dobu, než se ujmou - za tu dobu už přirozené semenáčky dost vyrostou.

Ten vývoj je zřetelný i v Jizerských horách. Tamní les zničily kyselé deště. Rozhodovalo se o dvou strategiích: vše vykácet a znovu zalesnit (klidně i cízími druhy - smrk pichlavý ze Severní Ameriky) versus ponechat přirozenému vývoji. Lesníci si nakonec prosadili to první, ochranáři jenom na malých územích to druhé. Po dvaceti letech je vidět, jak se les může obnovit. Samozřejmě, pokud na něj pohlížíme jenom jako na plantáž k produkci dřeva, může nějaká odúmrť stromů znamenat skutečnou pohromu. Ale jinak je zřejmé, že tam, kde byl les ponechán přirozenému vývoji, se mu daří výborně, protože pár stromů vždycky přežije a dá vyrůst potomstvu, které zdědí jejich geny pro větší odolnost. Naproti tomu tam, kde byl les vykácen a znovu osázen, je potřeba spousta zásahů, probírka, odstraňování smrků pichlavých, kterým se tam nedaří, prostě obnova lesa z rukou lesníků. Jsem si zcela jist, že v národním parku by obnova neměla přicházet z rukou lesníků, ale právě od přírodních pochodů.

Nedávno byl proveden zajímavý výzkum, který zkoumal vývoj šumavských přirozených vrcholových smrčin za posledních asi 500 let. K výzkumu byly použity staré smrky, u nichž byla analyzována roční rychlost přírůstku (tloušťka jednotlivých letokruhů). To bylo korelováno se zprávami o různých kalamitách, apod. Rychlost přírůstku totiž kromě jiného závisí i na oslunění stromu. Tento výzkum ukázal, že vrcholové smrčiny procházejí dosti dramatickým vývojem. Není pravda, že by zde byl jakýsi nedotčený prales, který ke konci 19. století zničila vichřice, pak zde byly postupně vysázeny stejnověké smrky, které teď ničí kůrovec. Ve skutečnosti se zde podobné kalamity opakovaly víceméně pravidelně každých přibližně 80 let. A byly to kalamity opravdu důkladné, po nichž zůstalo jenom málo porostu. Tento porost zmladil, vyrostl a byl opět na velkých plochách zničen, stále dokola. Tak tomu bylo až do toho konce 19. století. Poté nastalo dlouhé období klidu, které ukončil orkán Kyrill. Proto si všichni zvykli na to, že vrcholy Šumavy pokrývá souvislý smrkový les. Po orkánu Kyrill se tedy ve skutečnosti situace vrací do normálu. Les tam opět vyroste. Podle studie až 30 % plochy vrcholových smrčin nepochází z výsadby po kalamitě na konci 19. století, ale po této kalamitě tyto smrky zmladily a vzrostly samy. Abych to shrnul: podle všeho to, co se teď děje na Šumavě, není žádná katastrofa, žádná devastace, nýbrž zcela přirozený vývoj horské smrčiny. Za pár desetiletí tam bude zase hustý smrkový les.

To, co jste napsal, krásně rozmetává argumenty odpůrců bezzásahovosti, kteří neustále odkazují na to, že se jí nedosáhne přirozeného stavu. Vždyť přirozený stav je právě ten samovolný vývoj, neexistuje žádná konkrétní představa ideálního přirozeného šumavského pralesa. Vývoj ekosystémů probíhá neustále a disturbance (vichřice, kůrovec) jsou naprosto přirozenou součástí. A málokdo si uvědomuje, jak dramatické změny životního prostředí např. prostřednictvím klimatických změn se odehrávají právě nyní. Pro lesní ekosystémy je třeba uvažovat v měřítkách desítek let. Ale stále se najdou tací, kteří takové percepce nejsou schopni, buď záměrně, jelikož to odporuje ideologii neomezené exploatace životního prostředí nebo nevědomky pod vlivem dojmu, že je možné (analogie principu poručíme větru, dešti) lusknutím prstu vytvořit "zelenou" Šumavu, kterou si představují jako hospodářský smrkový les. Je to nejspíš proto, že přirozená horská smrčina je něco, s čím většina lidí nemá žádnou praktickou zkušenost. Je to vlastně takový iracionální strach z neznámého. A řada politiků dokáže velmi umně využít emoce veřejnosti ve vlastní prospěch. Někdo tomu říká pragmatismus, ale to je hodně mírná nálepka. Pozitivem je, že se situace, zdá se, i ve veřejném mínění obrací a já bych osobně poděkoval všem, kteří se o to zasloužili. Takže díky, má to smysl

Jirsa vrství lež na lež.

Takze ted kdyz bude chtit kurovec preletet z jedne zony do druhe tak bude muset mit pas?

To je jako rozdelit bazen na smi se mocit a nesmi se mocit.

Záleží jakého bude ten kůrovec vyznání

Jojo, zavřít přírodu pro normální lidi, zpřístupnit ji jen pro pár vědců a zelených bláznů, kteří tam můžou cokoliv. Lidi ať bydlí v betonu a děti si hrají u parkovišť. Ostatně zajíci, kačeny, kanci a ostatní divočina už přišla za lidma na sídliště, chodí po chodnících a žebrá u supermarketů.

A to jste sebrala kde?

10 let od orkánu Kirill

v Krkonoších napáchal mnohem víc škod, ale tamní místní jsou smířeni, že jsou v národním parku, lesy se nechaly tak jak byly a vše je OK

na Šumavě škod mnohem méně, ale místní chtějí být v NP jen pokud jim to má přinést výhody turismu, jinak si představují zacházení s přírodou jako kdekoliv jinde

To máte z TV, nebo Vám to nakukali Vaši nejlepší známí?

Získáme krásný přehled senátorů, kteří mají na Šumavě své zájmy. Starosta Schubert léta líčí, jak NP neumožní postavit na Modravě ani kurník, a najednou služební chalupa...