Zatím je to tak, že Čína rozvíjí stejně rychle větrnou i jadernou energetiku. Tyto dva nízkoemisni zdroje by spolu s vodními měly co nejrychleji snížit emise (hlavně opravdových škodlivin), které dusí čínská města. Zásadní problém u větrných zdrojů je, že fouká většinou v místech, kde není průmysl a aglomerace, které by elektřinu potřebovaly. To je problém nejen Číny, ale i Německa. Je potřeba postavit příslušná a velmi dlouhá vedení a ta jsou nákladná a také zásahem do krajiny. Tyto náklady je třeba do ceny elektřiny z větru započíst. Že je to věc zásadní, je vidět i v Německu, kde probíhá Energiewende už 16 let a celou dobu se ví, že není možné využít větrníky na severu, pokud nebude propojení s Bavorskem. A nutná vedení se ještě nezačala stavět a pořád je otázkou, kdy tedy budou. Už nyní se musí v ideálních podmínkách větrníky na severu vypínat. Naopak, když nefouká a je jako teď, tak téměř nic nedodají a Německo jede na uhlí (podrobněji zde http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-co-lze-vycist-ze-serveru-s-daty-o-vyrobe-elektriny-o-nemecke-energiewende a http://www.osel.cz/9094-co-nam-soucasny-podzim-rika-o-moznostech-nemecke-energiewende.html ).
Čína se s podobným problémem u větrníků, a v ještě větší míře, potýká také. U ní však vsadili na komplexní rozvoj nízkoemisních zdrojů, takže je šance, že se postupně poměrně rychle emise docela dramaticky sníží. Podrobněji, jak to vypadá s jadernou energetikou nejen v Číně, je zde http://www.osel.cz/9174-jadern-energetika-na-prahu-roku-2017.html .
Už několik lidí upozornilo na to, že v článku se míchá výroba a výkon (jednotky GWh a GW). Větrný park o výkonu 20 GW opravdu nevyrobí desetkrát více elektřiny než Temelín.
.
