Turecko totiž neustále žije s pocitem, že by mělo mluvit Evropě do evropských záležitostí. A to z jednoho prostého důvodu, protože trpí ztrátou své velikosti z dob Osmanské říše. Již tehdy, když neovládlo něco silou (zpravidla Balkán), vždy se vloudilo do přízně nějakého evropského panovníka, povětšinou mělo docela dobré vztahy s Francií.
Jenže pak se Osmanská říše začala hroutit a příčiny proč šel celý islámský svět do kopru jsou jednoduché. V prvé řadě zpátečnické náboženství. Druhou významnou roli hraje korupce a neustála boj o moc (harémové války) a třetí, neméně významnou příčinou je to, že Evropané našli jiné cesty do Indie a objevili Ameriku, tudíž na obchod s Turky a obecně muslimy kašlali, některé země už byli i evropany anektovány (Egypt, Súdan, Alžír).
Od 18. století Turci jen přihlíželi, jak si z jejich Osmanské říše ukrajují zpět své země národy, které muslimská pohroma od 7. století postihla, především Balkán, ale i Rusko. Pochopili ale správně, že jestli chtějí, aby je někdo bral vážně, musí začít "péct" s Evropou. Což ostatně předvedli v 1. sv. válce, bohužel se při tom přidali na špatnou stranu. V té době si to vyřídili s Armény, kde povraždili, tvrdí se, že od 500 tisíc až 1 milionu arménů (Jean-Paul Roux - "Střet náboženství").
Další zajímavá věc, Turek nebyl od počátku muslimem, ale velmi rád přejímal různá náboženství (ve velmi ranném období), než se oddal islámu. Ten již nikdy neopustil.
Jak to vypadá nyní ? Zkrátka Turek se opět předvádí, pod hlavičkou NATO si tak nějak dělá co chce, zvlášť, když se vedle něj odehrává tak nečitelný konflikt, jako v Sýrii.
Co na tom, že bombarduje pozice YPG, s tím, že jsou to kamarádi PKK. No je to úplně to stejné jako bychom CSSD ostřelovali, protože má blíž ke KSČM.
