- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
...nevím, tato fotografie je někdy uváděna v souvislosti masakru ve vesnici My Lai...všem, kteří by chtěli ospravedlňovat boj Američanů proti komunismu, doporučuji k přečtení knihu Marka Lana "Rozhovory s Američany", budete mít konkrétnější představu o tom, čeho je člověk "schopen" v letech vietnamské války (1964-1974)...
To je jako s filmy, nebo s počítačovými hrami. Můžete mučit a vraždit, často velmi brutálním způsobem, ale běda, jestli se tam objeví byť jen odhalená bradavka, pak různé organizace začnou kvičet a žaloby létat.
Proboha hlavně si tohle nenechat uložit systémem do počítače někde do historie, držení strašlivé dětské "pornografie" je u nás strašlivým trestným činem.
tzv. západní civilizace se pomalu ale jistě moralizuje k zániku
Facebook a dokument?
Neslučitelné!
Stejně asi, jako Facebook a pravda.
Mimo jiné, existuje i dobrý dokumentární film, kde je s autorem fotky objasněno, jak snímek vznikl, za jakých okolností, a rovněž i osudy oné dívky. Myslím, že jej v dřívějších letech uvedla i ČT.
Celá "aférka" jen dokládá, jakým manipulacím jsme ze strany "vládců" médiích, vč. internetu, dnes vystaveni. Jak se situace dnes zhoršila oproti letem minulým, tedy i těm 70.! Ostatně, i zde v diskuzi, nad některými názory, jen kroutím hlavou.
Pride parade nevadí, ale pravda ano!
Facebook a Gutenberg fuj! Jakmile si začali hrát na mravokárce a dělat multi kulti politiku, snaží se být na blití politicky korektní, tak ztratili glanc.
Inženýři lidských osudů už takové sklony mívají...
To přece není žádná novinka, viz cenzura kojících matek
Ještě jednou bez chyb: Ta dívka prchá po výbuchu muničáku jihovietnamské armády po zásahu Vietcongem.
Ta dívka se později stala občankou USA (jako mnoho dalších z tzv."boat people") - dokonce zastupovala USA v Mírové radě OSN.
Ten snímek samozřejmě je o hrůzách války, ale bývá též účelově zneužíván.
Bez chyb ne.
Jednak se nestala občankou USA, ale Kanady a jednak nešlo o žádný zásah Vietcongem, ale bombardování její vesnice jihovietnamské armády napalmem.
Ta dívka prchá po ýbuchu muničáku jihovietnamské armády Vietcongem. Později se stala občankou USA - dokonce zástupkyní USA v Mírové radě OSN.
To jen tak - tento snímek samozřejmě je o hrůzách války, ale bývá účelově zneužíván.