Zde vyprávění na chvíli přerušíme, a budeme se držet doložitelných faktů. Pramen nažloutlé vody zvláštních účinků vytékal v té oblasti již od nepaměti. Ale když v okolí začaly vyrůstat lázně jak houby po děšti, tu i podnikavé mostecké napadlo přiživiti se na této nové módě. Poslali tedy vzorek vody věhlasným lékařům do Prahy, avšak bezvýsledně. Snad byli uplaceni, snad nedokázali ocenit nevšední účinky mosteckého pramene, to se již nedozvíme. Naštěstí se role experta za příslušný obolus s radostí ujal sudetský odborník, Doktor Preller von Hoch Stapler. Konzumace vody se vyznačovala, dnes bychom řekli, mimořádně silnými střevně detoxikačními účinky. Po třídení pitné kůře bylo idikováno čtyřdení klidové období. Unikum spočívalo v tom, že léčba byla stoprocentně úšpěšná. Naprosto všichni přeživší se shodovali v tom, že se po ukončení léčby cítí jako znovuzrození.
.
Nyní však dejme opět slovo Vlastovi. "V podvečerním šeru zaklepal jsem na dveře pitného pavilonu, lázeňské mě již očekávala. Nemyslete si ale, že by se dělo něco neobvyklého. Jako u každé normální zdravotní prohlídky jsem se musel vysvléknout, a byl jsem pečlivě vyšetřen. Za snad trochu neobvyklé by bylo možné považovat, ža i moje ošetřující se musela zcela vysvléknout, ale v uzavřeném dusně zadýchaném pavilonu to lze pochopit. Když si postěžovala, že ji samotnou nemá kdo vyšetřiti, nezbylo nic jiného, než se toho ujmouti. Naštěstí byla anatomicky dosti eruhovaná, takže sama mi radila, co a jak přesně potřebuje prohlédnout. Po základním vyšetření jsem absolvoval několik uvolňujícíh masáží, mohlo jich být snad šest či sedm a musím uznat, že můj zdravotní stav se opravdu výrazně zlepšil. Že to se mnou bylo tehdy vážné svědčí to, že jsem pravidelné prohlídky a další související procedury musel absolvovat třikrát týdně po celé dva roky." končí náš pamětník své vzpomínky.
