Nalevo od tohoto kostelíka býval starý mostecký hřbitov. V letech 1967-70 došlo k jeho likvidaci. Vzpomínám, jak jsem někdy v té době kolem něj procházel v pozdních večerních hodinách k domovu, když mě oslovily dvě postavy sedící na hřbitovní zdi.
Hrozně jsem se lekl, protože před tím jsem si jich vůbec nevšiml. Krom toho, že byla tma, tak jejich vyzáblé postavy kryla z části koruna hustého kaštanu.
"Koukám, že ty ses moc vysokého věku nedožil, chlapče," povídá jedna z těch postav. "V kterém roce jsi vlastně umřel?"
Po prvotním šoku jsem odpověděl po pravdě, že jsem ještě neumřel a že jdu od kamaráda u kterého jsme hráli "Člověče nezlob se". Na další otázky jsem už ale nehodlal čekat a jen co jsem je minul, přešel jsem do běhu takové intenzity, že jsem se snad ani nedotýkal země. Cestou jsem předběhl tramvaj, která mi předtím ujela.
Zastavil jsem se až doma a už v klidu si přemáchl spodní prádlo. Sice nevím kdo to byl, ale tuhle trasu už jsem za tmy nikdy neabsolvoval.
Dnes, kdykoli sleduji v televizi atletické závody a vidím, jak diváci oslavují Usaina Bolta, je mi malinko smutno, když žádný z nich netuší, že srovnatelných výkonů bylo dosaženo na mostecku již několik desetiletí předtím.
tyto Vlastovi komentáře jsou na celé této rubrice nejlepší 
