- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když vidím tu fotku z vrtulníku (č. 5) a na ní stěží 4,5 vagónu a uvědomím si, že těch vagónů bylo původně 8... fuj. Zbylých 3,5 vagónu je ta jedna velká hromada šrotu.
Štěstí, že mezi mrtvými nebyli Moraváci.
neexisuje snad nějaká krabička co by tomu zabránila? a když ne tak proč ne?
letadla mají TCAS, vlaky mají většinou spoustu zabezpečovacích zařízení, někde se asi stala chyba..škoda že zrovna za tuhle chybu zaplatila spousta nevinných lidí životem nebo nohama
Ale o tom zde již dobrou čtvrthodinu hovoříme, Mlho!
Divím se, že ještě nikoho nenapadlo (po vzoru odminovacích tanků) před lokomotivu nebo první vagon se strojvůdcem zapojit dva speciálně upravené vagony s nízkou stavbou, aby přes ně bylo vidět, a upravené tak, aby byly schopny pohltit náraz, tj. s deformačními zónami. V našich podmínkách by tyto vagony sloužily i k odstraňování polských kamionů z kolejišť, případně spadlých mostních konstrukcí. Následky nehod by pak byly rozhodně méně tragické.
Kdyby se do těch vašich vagonů z každé strany opřela osmdesátitunová lokomotiva vedoucí pětisettunový vlak rychlostí sto km/h, tak ty vagony odletí padesát metrů daleko od trati. Takovou energii není možno absorbovat a to se nebavíme o násobně těžších nákladních vlacích.
Nedávno se u nás srazily dva vlaky taky a tehdá jsem psal, že u nás už to není nic zvláštního, že je to týdenní tradice a teď koukám, že si ji vzali za svou i v Itálii. Tradice jsou fajn, ale některé je lepší oželet, mrtví za to nestojí. Přesto se i nadále budou vypravovat a vjíždět vlaky na stejnou kolej proti sobě ve stejnou dobu. Lidi jsou totiž chybující a nepoučitelní.
da se rict, ze kdyby te poslouchali, predesli by nestesti
Neřešil bych teď ty technické vymoženosti, které jsou možné, ale které tam prostě nejsou, stejně jako nejsou na většině dalších podobných tratí. Spíš mi je záhadou, že je to až takový masakr. Ta trať je tam docela rovná a přehledná, žádný z vlaků tam nevyjel někde ze zatáčky z lesa, resp. nenašel jsem žádnou fotografii, která by ukazovala, že tam je někde ostrá zatáčka, neviděl jsem ji pak ani na mapě. Je tu spousta odborníků, kteří mi to rychle vyvrátí a řeknou, že ty vlaky nemohly ani přibrzdit, ale stejně mi to nedá. Asi to ukáže vyšetřování, ale nezdá se mi, že by oba vlaky před nehodou brzdily, jakože brzdit měly.
Systém, který tu mnozí navrhují, tedy sledovat vlaky přes GPS a podobně, se už vyvíjí. Je to ETCS Level 3, který bude pracovat s tzv. plovoucími oddíly, tedy vlaky pojedou na zábrzdnou vzdálenost. Problém ovšem je v tom, jak kontrolovat jestli je vlak celý.
Proti lidskému faktoru je jakékoli zabezpečovací zařízení téměř bezbranné.
A ke všem, kteří tady v diskusi lkají nad tím proč se to stalo i přes veškeré elektronické a jiné bezpečnostní zařízení mám jednu otázku: vy jste nikdy nejeli či nešli na červenou? Opravdu, ruku na srdce! A to je křižovatka také zabezpečena, že?
Tak u vlaku jsou prostředky, které jej mohou zastavit, pokud třeba překročí rychlost nebo projede "na červenou", tím se lidská chyba eliminuje. Ale holt to není všude.
Řada diskutujících se tu diví, proč v 21. století dochází k takovýmto nehodám, proč když se dneska dají zaměřit vozidla na metry, tak přesto dojde k srážce s tragickými následky. Na to odpoví až vyšetřování. Ale, jak u nedávné nehody v Bavorsku, tak v Praze na Masarykově nádraží zabezpečení bylo, ale vždy ho někdo vypnul. A pak, když dojde k chybě obsluhy, tak prostě takováhle nehoda je nevyhnutelná. A taky ještě záleží, jestli zejména regionální dopravci dbají vždy na bezpečnost a instalují a udržují zabezpečovací systémy v provozu. Zase příklad z Velké Británie, kde došlo po masové privatizaci železnic k několika smrtelným nehodám, právě proto, že soukromník bral zabezpečení na lehkou váhu.
Ty nehody v Británi po privatizaci byly v podstatě dědictvím po státních BR. Strojvedoucí byli naučení ofenzivnímu způsobu jízdy, což na tratích řízených počítačem za nižšího provozu v dobách BR "nevadilo" - počítač na poslední chvíli ten provoz zorganizoval. Po privatizaci počet vlaků stoupnul a počítač už nestačil včas stavět vlakové cesty, ale strojvedoucí dál jezdili plnou rychlostí proti stůj.
Jedinná velká nehoda která má původ v privatizaci je vykolejení v Hatfieldu, z důvodu nedostatečné údržby trati ze strany Railtracku (tehdejší obdoba SŽDC), který byl vytvořen jako a.s.
Tedy nerozumím jedné věci. Existují systémy na průběžné snímání polohy věci na trati. A je jedno jestli jde o výrobek v továrně na pásu, nebo vlak na trati. V podstatě odpovídač na vlaku a "skenovací" zařízení na koleji. Jaký je problém toto nainstalovat vždy kolem návěstí? Návěstí jsou snad co kilometr. je snad jednoznačné, že po projetí výhybkou už vlak nemůže nikam odbočit, a tak pokud projede skenerem, ten ho přesně určí na kolej. A pak dát pokyn do protisměru na návěstí stop. Jakmile by přesto do protisměru vjel vlak, dá stop i prvnímu. Případně, pokud už mezi vlaky není další skener, tak dá vlakům pokyn zastavit i bez zásahu strojvedoucího. V čem je takový problém toto nainstalovat i na starší tratě? Pokud se nepletu, takové systémy běžně existují.
A co když jej ten váš skener nepřečte?