K věci bych mohl jakožto pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny, který má v agendě vodní hospodářství v CHKO Křivoklátsko a CHKO Český kras, napsat mnoho, ale nechci zde publikovat odborný článek. Proto pouze pár úvah : Prohloubením koryta řeky se nezvýší jeho průtočnost, jak se mylně podává (vypadá to totiž velmi logicky). S každým zahloubením se totiž snižuje spád dna, a to jak vzhledem k jeho nižším partiím, tak (zejména !) k ústí řeky do recipientu. Tím dochází ke zpomalení proudu, takže prohloubené koryto se naplní a při větší povodni se voda vyleje z břehů stejně jako kdyby se koryto neprohlubovalo. Platí, že podélný profil koryta každého toku se utváří v dlouhodobém procesu, jehož činiteli jsou především reliéf terénu, geologické podloží a podnebí v dané epoše, zejména pak výše hladiny v recipientu, kterým je jak známo v případě českých toků Severní moře. Podélný profil se proti proudu postupně vyrovnává do plynulé křivky mezi hladinou v recipientu rozvodnicí. Například v poslední ledové době, kdy byla hladina moří o několik desítek metrů níže, se dno Berounky v Srbsku nacházelo o 13 m hlouběji než dnes.
Prohlubování koryt a naopak stavba překážek (zejména přehrad a jezů) mají za následek narušení rovnovážného stavu, jehož dopadem je opětovné zanášení koryt. Úplně nesmyslné je zejména bagrování v jezových zdržích, protože rozsah rozlivu na okolní pozemky je zde dána nikoliv hloubkou zdrže (na té vůbec nezáleží), ale úrovní přelivné hrany jezu !
Poslední dodatek : Naši předkové nikdy koryta řek nečistili, ale těžili štěrkopísek jako surovinu na stavby !
