Citace:

Bagrování jezů i říčních koryt a odvážení sedimentů zpět na pole, odkud nános přišel, je podle něj v pořádku. „Tak to dělali i naši dědové. Kdyby ale zemědělci dodržovali zákony, nesplachovalo by se tolik půdy do řek a koryta by se nemusela často bagrovat. Opatření musí být zaměřená na příčiny, ne na důsledky,“ upozornil.

Naši dědkové hlavně nechávali poměrně siroké pruhy podél toků neobdělávané. Vasazovali na nich vodomilné dřeviny, které zpevňovaly břehy a zachytávaly případnou odplavenou ornici. Tím se břehy přirozeně zvihaly a odplavené půdy bylo pak málo.

Poručíme větru dešti

V době kdy se v USA dávají pryč i velké přehrady, které už nemají pořádné využití a jsou jen překážkou pro migraci ryb, tak my tu budem obnovovat jezy, které nikdo nepotřebuje (nebo se snad ještě někde plaví a fungujou hamry a vodní mlýny..) a ještě to budeme zdůvodňovat suchem. Jako člověk z oboru k tomu mám na to jen jediný výraz - pakárna!

Je to jeste horsi. Treba na Berounce - nove jezy pres ktere v lete nejde voda a male vodni elektrarny, kde bych videl jejich prinos k ekologii hodne sporne.

Po povodních 2002 povodí dostalo spoustu peněz na revitalizaci toků.

Opravili se bodovy, pořídilo se vybavení, nová auta a td..

Ale sacích bagrů na řekách moc vidět nebylo...

K věci bych mohl jakožto pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny, který má v agendě vodní hospodářství v CHKO Křivoklátsko a CHKO Český kras, napsat mnoho, ale nechci zde publikovat odborný článek. Proto pouze pár úvah : Prohloubením koryta řeky se nezvýší jeho průtočnost, jak se mylně podává (vypadá to totiž velmi logicky). S každým zahloubením se totiž snižuje spád dna, a to jak vzhledem k jeho nižším partiím, tak (zejména !) k ústí řeky do recipientu. Tím dochází ke zpomalení proudu, takže prohloubené koryto se naplní a při větší povodni se voda vyleje z břehů stejně jako kdyby se koryto neprohlubovalo. Platí, že podélný profil koryta každého toku se utváří v dlouhodobém procesu, jehož činiteli jsou především reliéf terénu, geologické podloží a podnebí v dané epoše, zejména pak výše hladiny v recipientu, kterým je jak známo v případě českých toků Severní moře. Podélný profil se proti proudu postupně vyrovnává do plynulé křivky mezi hladinou v recipientu rozvodnicí. Například v poslední ledové době, kdy byla hladina moří o několik desítek metrů níže, se dno Berounky v Srbsku nacházelo o 13 m hlouběji než dnes.

Prohlubování koryt a naopak stavba překážek (zejména přehrad a jezů) mají za následek narušení rovnovážného stavu, jehož dopadem je opětovné zanášení koryt. Úplně nesmyslné je zejména bagrování v jezových zdržích, protože rozsah rozlivu na okolní pozemky je zde dána nikoliv hloubkou zdrže (na té vůbec nezáleží), ale úrovní přelivné hrany jezu !

Poslední dodatek : Naši předkové nikdy koryta řek nečistili, ale těžili štěrkopísek jako surovinu na stavby !

naši předkové nestavěli vysoké přehrady, které brzdí vodu, když na 30 km zruší spád 50 metrů, vše se ukládá na začátku přehrady. Tak bych mohl pokračovat

ANO, pěstování řepky a kukuřice v blízkosti toků jim škodí. Žádná novinka.

Proboha. Poučte mne, jak?

U nás říčka zarostlá tak, že už není poznat,zda to je řeka nebo les bujné vegetace. Rok od roku horší.Samozřejmě před splavem tuny říčního písku navíc. Jen se čeká, kdy přijde pořádný déšť a konečně nadělá škody na majetku lidem. To je samej inženým a vysoká sem a tam, ale tady opravdu stačí normální zdraví rozum. Podotýkám, že zemědělec není široko daleko, v podstatě říčka protéká městečkem.

sorry, zdravý rozum

půda je zhutnělá a napřimování vodotečí má stále trvající důsledky.Ikdyž to už třeba není na toku vidět,Když někdo z oboru chce pracovat, taK jej k práci nepřioustí třeba jej proto, že onen člověk byl poslán do invalidního důchodu proto /ikdyž může pracovat,ptrotože mu přítelkyně premiera vlády podala drogy,aby jej vládní strana odstranila ze společnosti a takový člověk je dehonestován a odstraněn z práce pro trestné činy vládních představitelů.Přestože radí prezidentu USA,ale doma si neškrtne.

Dřív si hospodáři potok čistili, ale nebagrovali do hloubky a nedláždili, stejně tak jako nekáceli staré olše. A s tokem sousedili tzv. jednosečné louky, tj. že kvůli zaplavení se daly posekat tak jednou do roka - většinou na zimní krmení.

Ale povodně a záplavy byli stejné . Jen nebyl internet a TV a nikdo kromě pár místních o nich nevěděl

Ředitel povodí je manažer, zaměstnanec státu, s povinnostmi správce a s pravomocemi vrátného. Jeho činnost řídí stát bez jakékoli odpovědnosti, ale se všemi pravomocemi. Jak to ten stát dělá? Chtěl bych mít stát jako s.r.o. ale bez politiků. Nikomu bych nic neprodal, ale podnikal bych s tím. Jednou už bych musel mít dost a zbylo by na zaměstnance. Podotýkám bez politiků, když se nad tím tak zamyslím, tak na co lidem jsou.