- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
zlocinecka odporna organisace, co unasi deti, barne.
Sem zvedavej na tu melu az se barnevern odhodla krast deti arabskejm migrantum.
to se tihle naciste neodvazi, vedi, ze v takovem pripade by se s nimi islam neparal.
a my bychom si meli vzit priklad a se statem o sve deti zacali bojovat. co jim rekneme, az se k nam pol letech vrati...
Tak teď bych řekl: Rychle sbalit kufry a opustit Norsko,
Víte, jak se tam ekonomičtí migranti, jako i paní Michaláková a tisíce dalších mají dobře?
Psycholog specialista Einar Salvesen o Bodnariu a norské péči o děti - https://www.youtube.com/watch?v=umqZGSLCO7w
Stejně Norsku nejde o ty práva na děti. To je jim buřt. Zadrželi indický děti ,přijel nějakej jejich ministr a šup děti byly volný. N.j. tam je 1,4 miliardy trh a tady? A tam prý se jednalo i o znásilnění. Ale prej to tam bylo v rodině no to Norsku nevadí. Ale přes zadek to je zločin.
no takže se s nima dohodnout jde a i soudy rozhodnou proti nim, pakliže k tomu důvodů jest.
Z článku je zřejmé, že pouze tlak veřejnosti nebo vlád postižených cizinců umožnil "se dohodnout".
Schválně co bych za své jednání vůči dětem dostal v Norsku? Bydlil jsem tehdy v paneláku v 5, patře. Pani odešla v neděli do práce v 6,25 a v 6,30 vstala dcera a ,,říká kde je máma ?ˇ ́ ́ Já v klidu sedim u compu a řku ,, odešla do práce ́ ́. Načež se najednou z ničeho nic spustil brekot a jekot ,, já chci mámu ́ ́, tak já běžim k ní a pořád dokola ,, já chci mámu ́ ́ akorát se zvyšovala hlasitost , tak já slibuju běžím pro bombóny a zase nabízím slibuju a zase slibuju a já už nevím jak dlouho to trvalo nic nepomohlo já ji uchopil a tak jak byla jsem ji vysprchoval studenou vodou. Ona si to dnes nepamatuje ale já jsem provedl něco co se člověku nedělá.
A víte, že tohle dětští psychologové v tomto případě doporučují ? A dokonce i dnes ?
A co tato "milující mamka" ? http://jihlava.idnes.cz/policie-zadrzela-muze-a-zenu-kvuli-znasilneni-deti-f83-/jihlava-zpravy.aspx?c=A160603_121550_jihlava-zpravy_evs
Byly ji ty děti odebrány? Doufám, že ano. Je ale poměrně dost smrtelných případů, zmíním malého kluka s cukrockou, kterého rodiče zabili tím, že mu úmyslně nedávali inzulín a kluk umřel ve velkých bolestech. Doufám, že oba již sedí. A co ty mamky ožralé na šrot ? Takovým mamkám bych děti také z fleku odebrak. A takových případů je i zde v česku spousta. Ale to mnozí vidět nechtějí.
Ano určitě a kdyby jste šel na statistiku Usa tak pak by jste nám tady mohl postovat 100 tisíc odkazů. Čím větší národ tím víc gaunerů. Ale Norsko je v odebírání dětí jen jedno.
Mohu jen opakovat, tak jak krade Norsko rodičům děti, tak tak je kradlo nacistické Německo a šlo ještě dál , vybíralo "lidské samce a samice", které spolu museli plodit děti.
Vaše přirovnání je tradičně mimo realit, ale chápu, že náte prostě jen potřebu si polivnout. Jinak, v česku sociálky odebírají děti možná častěji, než v Norsku.
A často právem, protože stejně často jsou vlastní rodiče pro děcko největším nebezpečím a bohužel i umírají... A bití ? Vlastně "plácání"? To je to samé, jako když dospělé ženské dá pumelici 150 kilový chlap. Malé děti "plácá" jen primitiv
To je vždycky špatně když dospělí řeší vztah dětí. Rodiče si vytvoří dítě a pak jej usměrňují k obrazu svému. Když jsem byl malej tak za nás platilo ,, škoda rány která padne vedle, stromek se musí ohýbat dokud je malej. ́ ́ Jako otce dvou dětí mě nikdy nenapadlo je bít. Ale musím přiznat že i tak se stalo že jsem na zadek jim dal. Stydím se , ne ale podle norského práva bych měl být v kriminále. A já se ptám proč? Když situace a situace už někdy nejde jen vysvětlovat a nebo ji nechat být a přecházet ji?
A to už nemluvím o tom když si děti vynucují pozornost jen z rozmaru. A to je přesně o tom že dospělí maj plnou hlavu nějakých starostí a děti ty to vědět nemohou.
Ani já jsem nikdy své, dnes již dospělé děti nebil ani neplácal a samozřejmě, že mne někdy svrběla ruka a cukali se mnou nervy. Ale hlavní starostí rodiče je především s nimi mluvit, komunikovat a ne se vymlouvat na "jiné starosti" a pak je s nervy zkratkovitě "plácat". Ano, je to někdy náročné, ale jsou to jen a pouze dospělí, kdo se MUSÍ umět ovládat. Ne dát dětem neomezený prostor a volnost ale neustáke se jim věnovat a mluvit s nimi. Ne se věnovat "jiným starostem".