skutečný problém porovnání je ten, že se vůbec zkouší porovnávat stejná látka. S příchodem počítačů a informačního věku obecně by možná stálo za to se přestat soustředit na hlouposti, které se dnes na školách učí, ale opravdu začít využívat co máme a budovat na tom.
Věci jako učení se nazpaměť věcí, které se dají dohledat, a pak nezbude čas a kapacita ty věci pochopit v kontextu, tím trpělo vzdělání před 20 lety a dnes je to očividně pořád stejné.
My se učili kreslit technické výkresy perem, už v době AutoCADu. K čemu je zabít 6h děláním něčeho, co s výrobkem vůbec nesouvisí? Nikdy jsem to nepoužil a škola stejně nedá potřebnou praxi, aby to člověk uměl "nadosmrti se zavřenýma očima", takže až nebudou CAD, tak se rukama kreslit naučím stejně, ale ten čas na škole měl být věnován řešením konstrukčních problémů, které trvají dodnes, ne zbytečnou formou. A tohle máte ve většině předmětů.
Učíte se dějepis nazpaměť, abyste napsal zbytečnou písemku. Dnes z toho nevím nic, ale data si najdu na netu. Co mě škola v dějepise nikdy ani nezkoušela naučit je to, proč se ty věci děly a jak s pracovat s kontextovými historickými informacemi. Těch pár vybraných kapitol naučených nazpaměť bylo a je ztracený čas a úsilí.
Fyzika se svým Newtonem to samé. Tak moc vám do té hlavy zadrátují pojem "síla", že se ho pak už nadosmrti té zkreslené představy zbavit a Einsteinova relativita pak lidem připadá jako magie a pořád za vším zkouší vidět sílu.
Takže možná kdyby výuka s elektronickými pomůckami probíhala s jejich skutečným využíváním, tedy že data jsou k dispozici, je potřeba se soustředit na jejich pochopení a zpracování, tak by porovnání, kdo je na tom lépe mohlo vypadat jinak.
Srandovní jak málo lidí opravdu pochopilo, že slovník je u písemky z němčiny povolen, stejně jako skripta a knížky ke zkoušce z matematiky. Protože když látce nerozumíte, ani jedno vám nepomůže, ale nemá cenu ztrácet čas věcmi, které si dokážete vždy a rychle najít.
