- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ano, demokratické volby ohrožují demokracii. Je na čase je zrušit...
Kroky polské vlády jsou správné.
V EU parlamentu odhlasují lecos. S tím bych se nevzrušoval. Jen by mne zajímalo, jak hlasovali naši páni poslanci.
europarlament ničí demokracii, ne Polsko!!! Si to soudruzi z Bruselu trošku poletli.
Dziękuje redakcji Idnes za umieszczenie pięknej fotografii Kaczyńskiego. Naprawdę super. Można tą fotką dzieci straszyć. Postępujecie jak Wyborcza albo niemiecki Onet.pl.
Żenada.
Moim zdaniem ta fotografia dobrze ukazuje charakter prezesa.
Zatímco Amíci si Poláky chválí....
Nedá mi to a ještě cituji z novinářské žumpy iDnes: "Ústavní soud ale zákony zrušil a volbu nových soudců označil za protiústavní."
To je opět vidění světa přes zašpiněná okna pražské kavárny. Polská vláda měla a má právo jmenovat ústavní soudce, o tom není pochyb. A také ty ústavní soudce řádně jmenovala. Což se nedá říci o předchozím pokusu bývalé polské vlády, která se pokusila jmenovat více soudců, než kolik bylo volných míst v plénu Ústavního soudu.
Dále je třeba si uvědomit, že dřívější znění polského zákona o Ústavním soudu neurčovalo jakým kvorem může ÚS rozhodovat o neplatnosti zákonů. Takže se ze zvyku rozhodovalo pouhou nadpoloviční většinou přítomných - a tedy o tak důežité záležitosti mohl rozhodnout JEDINÝ hlas JEDINÉHO ústavního soudce.
Nově zvolený parlament tento neblahý stav napravil, když novelizoval zákon o Ústavním soudu: nyní je k přijetí rozhodnutí o zrušení zákona potřebný souhlas dvoutřetinové většiny ústavních soudců. Na tom přece není nic nedemokratického!
Pro představu: český Ústavní soud má patnáct členů. Ke zrušení zákona jedná v plénu za přítomnosti minimálně JEDENÁCTI členů. Pro rozhodnutí o zrušení zákona ČR se musí vyslovit nejméně DEVĚT ústavních soudců z patnácti. To jest třípětinová většina ze všech, neboli 60%.
V Polsku je to dvoutřetinová většina, tedy 66,6%. To je p5ece naprosto v souladu se stavem v Evropě i jinde ve světě.
Nu, a pražský kavárenský novinář zapomněl jaksi uvést to nejdůležitější z polského případu: proč nebylo březnové rozhodnutí Ústavního soudu dosud publikováno. Proč to vláda blokuje? Je tomu tak proto, že se o rozhodnutí Ústavního soudu nejedná. Nebyla totiž dosažena zákonem požadovaná dvoutřetinová většina. Až se ústavní soud sejde, a rozhodne o zrušení zákona potřebnou dvoutřetinovou většinou, jistě bude toto rozhodnutí ihned publikováno ve sbírce zákonů. Ústavní soudci však nemohou prostě ignorovat platný ústavní zákon, podle kterého byl polský Ústavní soud zřízen a podle kterého vyvíjí svou činnost.
Pražská novinářská žumpa napsala: "Paralýza polského Ústavního soudu, kterou zapříčinily loni na podzim kroky nové vlády, se stala předmětem velice kritické rezoluce Evropského parlamentu vůči Varšavě."
----------------------------------------------------------
Skutečnost je zcela jiná: byla to minulá probruselská vláda v Polsku, kdo ohrozil fungování Ústavního soudu. Strana, která po dlouholetém utírání bruselského zadku nedostala další mandát od občanů, se rozhodla narychlo (a již po parlamentních volbách) změnit složení Ústavního soudu ve svůj prospěch. Spěchali a udělali to tak nešikovně, že jmenování nových pěti ústavních soudců bylo pak označeno za neplatné (zmatečné).
Dosavadní končící vláda totiž tak spěchala, že jmenovali PĚT ústavních soudců na DVĚ uvolněná místa. Nová vláda to logicky posoudila tak, že nelze žádným způsobem rozlišit, kteří dva z těch pěti byli jmenováni řádně, a kteří tři mají jmenování od počátku neplatné. Protože nová vláda chtěla odstranit jakékoliv pochybnosti o legitimitě Ústavního soudu, nezbylo jí nic než jmenovat nové ústavní soudce, tentokrát již v souladu s polskými zákony a polskou Ústavou.
Tento případ ukazuje, jak se v Evropě měří různým metrem - jak se to komu v Bruselu právě hodí.
1. Nizozemí
Například Nizozemí nemá Ústavní soiud vůbec. Obecné soudy mají zákaz přezkoumávat rozhodnutí vlády, sjednané mezinárodní smlouvy, a je také zakázáno přezkoumávat rozhodnutí nizozemského parlamentu a přijaté zákony. Toto bruselským klaunům nevadí?
2. Francie
Ve Francii také neexistuje Ústavní soud, a bruselským mocipánům to nevadí. Ve Francii existuje pouze poradní orgán, jmenovaný presidentem (Conseil constitutionnel). Členy jsou vlivné osoby a bývalí politici. Zasedání této Rady jsou neveřejná, zápisy se neprovádějí ani nejsou veřejně přístupné, a při rozhodování Rady je zakázáno sdělovat jak kdo hlasoval. Tento stav bruselským klaunům nevadí?
Problem je, že se nepočítá s ústavní většinou v jednotlivych členských zemích!