- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když chcete fotit do takzvaného "stroje času", měli byste si pohlídat kromě stejného místa taky stejnou ohniskovou vzdálenost a stejné nasměrování fotoaparátu, pro profesionála by to neměl být problém, zkušenější amatér by to zvládl taky, ale chce to pozornější a preciznější práci.
Ano, Křížík se obrací v hrobě když vídí regínu na své chloubě, tenkrát světové chloubě.
Tak na tomhle snimku je skvele videt bourlivy rozvoj zeleznice v poslednich 150 letech
v posledních 150 letech ano, v posledních 100 už tak moc ne.
nicméně - co je špatného na tom, že lokálka vypadá stejně jako před 113 lety, kdy byla postavena? to je běžné všude na světě.
To je hrozný - kromě Podolí a Řípu (ten jsem ovšem nevěděl z který strany) jsem nepoznal vůbec nic... Ačkoliv jsem na většině těch míst alespoň jednou byl, tak se prostě nechytám
trochu me mrzi, ze ty nove zabery se nesnazi co nejvice priblizit mistu originalni pozice fotografa ... zde je evidentni, ze byl podstatne blize kolejim a tim padem jinak situovany pohled ....
záleží i na optice, není to sranda trefit stejnou pozici, tak aby to vypadalo stejně. Ale to dá práci...
Elektrická dráha Tábor – Bechyně (též Bechyňská dráha, Bechyňka, Elinka, do poloviny 80. let trať 22e, do roku 1998/1999 trať 224, nyní trať 202) byla první elektrifikovanou tratí v Česku, kterou neřadíme mezi tramvajové, ale mezi železniční dráhy. V provozu je od 20. června 1903. Její délka je 24 km. Je napájena systémem stejnosměrného napětí 1500 V, trať má normální rozchod 1435 mm.
Puvodne tam nebylo 1500V, ale 2x 700V. Proti kolejim, tedy zemi, mela jedna trolej +700V a druha -700V. V te dobe totiz nepovazoval Krizik za bezpecne tahat nad trati draty o vyssim napeti, tohle bylo vlastne podobne tramvaji, jen zdvojene.
Kdo máte zájem, koukněte do achivu Šechtl a Voseček. Na tomto odkazu najdete pohledy jak na elektrárnu, tak i most a je vidět i zmiňovaná tabačka. http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/railway1902.html
Škoda, že tato trať vedoucí z Olomouce na Svatý kopeček, byla po atentátu na Heydricha nacisty srovnána se zemí a odvezena na Sibiř. Ale je chvalitebné, si tato dávno zapomenutá místa připomínat.