Je trochu komické, jak jsme se v Česku zasekli na nic neřešícím volání, že migranty u nás nechceme. Komické je to proto, že mluvíme o něčem, co nemůžeme nijak ovlivnit. Pokud si u nás nějaký cizinec koupí pozemek nebo dům, případně u nás založí firmu nebo pobočku své firmy, nikdo mu v tom nemůže bránit - rozhodnutí je výhradně na něm.
Dejme tomu, že tahle migrační vlna nakonec přinese do EU celkem 5 miliónů cizinců. Většina z nich má nejspíš nárok na uprchlický azyl, který tedy dostanou zhruba 3 až 4 milióny. Dřív nebo později budou samozřejmě všichni azylanti využívat práva na volný pohyb, pobyt a zaměstnání po celém území EU bez omezení. Česko nevyjímaje - není tu co řešit, žádná zvláštní regulace nepřichází v úvahu. Počet těch, kteří se u nás nakonec usadí, si určí oni sami, a nikoho se nebudou muset ptát.
Měli bychom se tedy zaměřit spíš k přípravě na očekávané problémy, spojené s jejich integrací. Ta se neobejde bez komunikace a spolupráce obou stran: určitě to nebude tak, že by jedna strana mohla jen tak čekat, až jí ta druhá vyhoví. Ten přístup musí být vzájemný, a nebude to zrovna snadné. Na obou stranách existuje moře předsudků a nedorozumění.
Je zbytečné předstírat, že se nás to netýká, a že nic nemusíme. Opak je pravdou: musíme, ať se komu chce nebo nechce. Jednak proto, že patříme k západní kultuře a respektujeme její tradice, a jednak i proto, že nás k takovému jednání právně zavazuje Ženevská konvence o uprchlících, respektovaná v celém civilizovaném světě.
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
