Hlavní věc z tureckého pohledu je nedovolit Kurdům zřízení si státu na severu Iráku a Sýrie. Turci potřebují legitimní důvod pro invazi Sýrie, který se jim nyní naskýtá, a retorika tureckých politiků by i tomu odpovídala svým agresivním tónem. Jen spojenectví Assada s Putinem Turky možná brzdí.
Jsou to ale Turci, kteří zcela vědomě nechávají a nechávali běžence přes své území do Řecka projít. Pro tureckou policii a armádu by to byla hračka, kdyby tu byla politická snaha proud běženců zastavit, ale snaha tu není, protože Turci žádné běžence nechtějí. Je zajímavé, že tohle paní Merkelová přehlíží. Nikdo nespílá Turkům, že jsou xenofobní sobci a že politici se bojí veškeré opozice. Po Turcích nikdo nechce, aby brali běžence, ale podplácet Turky, aby si je nechali, to je v pořádku. Turecké řešení, které stálo EU tři miliardy eur ale je, že běžence do své země nepustí. A jak je vidět, zavřít hranici můžou, když chtějí. Kam pak půjdou ty tři miliardy eur, když ne na běžence, které Turci nechají na pospas Assadovo armádě a ruským bombám?
Turecké hospodářství je pojem, který bychom si asi zase měli připomenout a aktualizovat, protože jinak se momentální vývoj za poslední rok a půl charakterizovat nedá. S trochou nadsázky se dá říct, že uprchlická krize přes Turecko je právě výsledkem tureckého kličkování podle přísloví ''Aby se vlk nažral a koza zůstala celá''.
