Dnešní pesticidy mají řádově vyšší účinnost než ty, které se aplikovaly v zemědělství před 50 - 60 lety. Mnohé z účinných látek, jako například DDT, triaziny, HCB apod., jsou dnes již v řadě států zakázány. Bohužel, existují státy s vysokou populací, která si žádá vysoce intenzivní zemědělskou produkci a současně je zde nízká agrochemická kontrola, jako je třeba Čína, Indie, Bangladéš, Indonésie, Nigérie... Tam dochází běžně k aplikaci látek, které jsou ve většině světa zakázány, se všemi z toho plynoucími negativními důsledky pro lidskou populaci i pro životní prostředí.
Je třeba zdůraznit, že při důsledném dodržování dávkování pesticidů, které jsou povoleny k ošetřování jednotlivých zemědělských plodin, by v dnešní době nemělo dojít k poškození životního prostředí ani k ohrožení zdraví lidské populace. Současně si je třeba uvědomit, že i tak vychvalované organické zemědělství s sebou nese mnohá rizika, která přímo vyplývají z vyloučení pesticidů z produkce - tzn. napadení rostlin houbovými chorobami, škůdci a plevely. Různé metabolity plísní, baktérií, ale i specifické látky, jimiž se plodiny těmto stresům brání, jsou pak obsaženy nejen ve sklizených částech rostlin, ale následně i v mase či mléce zvířat, která jsou krmena organickým krmivem. To s sebou nese i požadavek důslednější kontroly, která celou bioprodukci následně prodražuje...
Tudíž - nic není tak černé nebo bílé, jako se to napíše.
