Tisíce výtisků není na německy mluvící trh nijak moc.

Navíc spousta lidí to koupí jenom proto, že je to Mein Kampf. Číst to nebudou.

Kdysi jsem tu knihu zkoušel přečíst, ale jsou to takové bláboly, že jsem to nezvládnul. Jedině co jsem si s toho odnesl bylo, že japonci nedokáží vyrobit automobil. Nechápu, proč to bylo u nás a v některých zemích zakázané, vždyt se to nedá číst.

přesně tak, to by naopak měla být doporučená četba já se to pokoušel přelouskat v ́93, kdy to u nás vyšlo, a to prostě nešlo. neuvěřitelná snůška dokola a dokola se opakujících blábolů a přestože jsem se fakt snažil, dal jsem sotva polovinu.

Tak ji zakažme a nejen ji!

Autorovi clanku pro predstavu, jakym uzasnym bestsellerem Mein Kampf v Nemecku skutecne je: V kazdem stotisicovem meste se prodalo v prumeru necelych 5 (slovy pet) vytisku. 82 milionu nemeckych obyvatel koupilo 4 tisice vytisku, tzn., ze 1 kniha pripada na 20 500 obyvatel, tedy 4,878 exemplaru na 100 tisic obyvatel.

Bottom line is:Kdyby nebylo zidu nebyl by Mein Kampf.

Naposledy Mein Kampf běžel v české TV jako Zdivočelá země. Když Dejdar volil Zemana, tak mu čeští fašouni od Karla nadávali do bolševiků. Tak asi tak.

Strejda autora Zdivočelé země padl jako hrdina Mein Kampf a je uveden na první straně ve věnování. Vůdce plakal dojetím nad jeho obětí. I pro něj napsal tento program obnovy všech základní svatých lidských hodnot árijské rasy.

Ano, ve zdivočelé zemi si musíme vážit kulturních hodnot, co naši zemi vedou k pokroku a světlým zítřkům.

"REAKCE MARTINA DEJDARA: Buď zdráva, demokracie!

Tak jsem byl zostuzen za svůj vlastní názor. Zradil jsem prý svou roli Antonína Maděry, protože jsem řekl, co si myslím... Vždy jsem podporoval pravici, vždy jsem byl ochoten veřejně podpořit vše, co by ukázalo zrůdnost komunismu. Sedmnáct let jsem pracoval na Zdivočelé zemi. Čtyřiadvacet let se tu snažíme prosadit jeden z hlavních principů svobodné demokracie. Jak říká klasik: "Řekněte svůj názor bez bázně a hany! Dejte si!" Tak jsem si dal. No to jsem si dal! Možná si mnozí moji větu o prezidentských kandidátech špatně přečetli a domnívají se, že bych volil majora Zemana... Nikdy jsem se nestyděl mít svůj názor. Nestydím se ani teď. Ale napříště si ho nechám pro sebe. Mediální hysterie, která se kolem volby hlavy státu strhla, mě jednak šokuje a jednak ve mně vyvolává pocit, že jde asi o hodně. Už chápu, proč je ve vyspělých demokraciích nevhodné ptát se ve společnosti na některé věci. Třeba na to, kolik berete nebo koho volíte. Vede to totiž k závisti a nenávisti. Což se ovšem u nás vehementně podporuje.

Podle vyjádření pánů Bočana a Stránského se domnívám, že oni budou volit pana Schwarzenberga. Já jim to schvaluji. Pokud bude zvolen, myslím si, že i on může být pro tuto zemi dobrým a přínosným prezidentem. (Ovšem trochu mě děsí, aby potom nevznikaly seznamy, kdo s kým může točit a kdo s kým ne, což už tady bylo a ty jsi to, Hynku, zažil na vlastní kůži.)

Přes to přese všechno, co se píše, přesto, že mi ta extra silná slova vhánějí slzy do očí, a přesto, že mě to nesmírně zraňuje, zcela otevřeně a veřejně říkám, že si pánů Hynka Bočana a Jiřího Stránského nesmírně vážím a mám je rád. Jako lidi i jako umělce. A je mi nesmírně líto, že už spolu nikdy nebudeme dělat a že oni se mnou končí. Připadá mi to poněkud zdivočelé. A to nejsou kecy!!!

Martin Dejdar"

(Pro info. Těžké se v tom vyznat citem. Chtělo by to odborný komentář.)