Výkřik do tmy zoufalců a závistivců (TOP09). Základních problémů je tady několik. Jednak je na poměry relativně malého státu hodně politiků a politicky aktivních lidí, kteří jdou do politiky čistokrevně ze zištných zájmů - získat moc, získat vliv, získat prachy, získat výhody. Z tohoto pohledu se jeví politik, který chce něco opravdu zlepšit jako utopistický naiva a vlastně blázen. Strany a jejich partičky v ÚV mezi sebou jen soupeří o moc a ovládnutí státní kasy. O nic jiného. A samozřejmě o zblbnutí ovcí před volbami. Omezí návrh zákona Babiše? Přijde další individuum, je jedno z které strany, které bude pokračovat v tom samém, ale jen trošku v bledě modrém. Podobné exotické návrhy nic nevyřeší. Volby nic nevyřeší (kdy mohly něco ovlivnit, politici by je zakázali). Toho, co se dá politiky rozkrást, není díky jejich počtu až tak moc, tak boje jsou intenzivnější. Stejně tak se získáváním nějakých výhod. Funguje tady taky závist mezi zloději, kdy se hlídají mezi sebou, aby jeden neměl víc než druhý.
Řešení je složité, ale asi by se mělo ubírat směrem snižování objemu toho, o čem stát rozhoduje a co se tím pádem dá rozkrást, případně využít jako osobní výhodu, výrazně snížit počet poslanců a zrušit senát. Ne kvůli úspoře mezd (to je z jistého pohledu zanedbatelné), ale kvůli výraznému zefektivnění jejich práce. Co jsem tak mohl sledovat, jednání zejména PS je naprostá komediální taškařice relativně vzdělaných lidí. Otřesné, zbytečné. Pokud PS pracuje jak má, není třeba pseudopojistky (spíš trafik) ve formě Senátu.
Fuj, to jsem se zase rozohnil ... :-)
