pro Karel Nečas: s Alzheimerovo chorobou jsem se setkala u svojí matky, bohužel, ale musím přiznat, že byla velice negativní, vlastně celý život jen nadávala, kritizovala, nic jí nebylo po vůli, nic jí nikdy nebylo dost dobré, já jako malá holka se jí bála a vlastně jsem se jí bála celý život.... Je mi líto, říká se že o rodičích jen dobře, ale já jí nechci pomlouvat, jen konstatuji....

Paní Dudková,ani nevíte,kolik stejných osudů existuje.Velmi chápu Vaše rozporuplné pocity.

Škoda,že skutečné vnitřní zážitky u této choroby nemůžeme získat,pouze je odhadovat z vnějších projevů.

Alzheimerova nemoc je ve svém průběhu strašlivá zejména v pokročilých stádiích.

Jinak,lidé,kteří jsou napěchováni negativními emocemi mají větší sklon ke všem chorobám.

Nikdy mě nenapadlo, abych psychology považoval za vědce. Spíše jde o tmáře.

V každém vědním oboru jsou tmáři ba šílenci.A každý vědní obor se dá zneužít.Zejména technologie zabíjení,ovlivňování ,manipulace,kontroly.

Své šílence má i fyzika,ale ta přiznává své omyly.Třeba na rozdíl od skutečné pavědy-ekonomiky.

Vnučky, děti, Sudoku, kočka doma a kocour na chatě, za kterým v zimě 2x týdně jezdím, diskuze na netu, ať jdu kamkoliv vždycky potkám někoho známého na pár vět - a ta krása když vím, že už nic NEMUSÍM - ale jen chci - nestěžuju si

Velmi správně. Nic nemuset je skutečně zážitek. A diskuse na iDnes si taky užívám, bez ohledu na to, že někteří jednodušší diskutéři se zmohou pouze na urážení diskusních partnerů. Kočku mám jednu, doma i na chalupě.

Co zpomaluje také stárnutí, je styk s mládeží. 35 let jsem učil děti a mládež. Když přijdu na návštěvu do domova důchodců, dělá se mi špatně. A přitom si uvědomuji, že by to mohli být moji spolužáci.

Jistě, styky s mládeží povzbudí; sice už to nejde tak často ale potěší to  :-)

Pane Bačavčíku, ptáte se jestli to bolí hodně. Hodně ne. Nejsou to bolesti hlavy jako při migréně a navíc mozek nikdy nebolí, když tak jen mozková kůra. Je to subjektivní pocit. Asi ho mají lidé různý. Když já mám indispozici a nemohu myslet, cítím tupost a tlak (bolest) v přední části hlavy, v čele a očích. Nemyslím, že by to byl alzheimer, spíš nedokrvení mozku v oblasti, která má co dělat s myšlením. Hrát na hud. nástroj však mohu bez problémů a též jiné motorické činnosti nejsou postiženy. O jeden poznatek bych se rád s přispívateli rozdělil. Aktivně používám tři jazyky. Zajímavé je, že ne vždy jsem stejně schopný ve všech třech. Mám pocit, že jsou asi uloženy v různých částech mozku a že někdy je jedna část "v lepší formě" a jindy druhá.

Tak to maj dobrý! A já myslel, že to mám po slivovici.

Ať už člověk má alzheimera  ve výbavě nebo ne, snažit se, inspirovat se a tlačit se pomůže těm i těm.

A bolí to hodně?

Anebo lidé se sklonem k alzheimeru mají negativní vidění stáří. Vědí vědci tak jistě, co je příčina a co je důsledek?

To není otázka příčiny a následku, ale pozitivní korelace dvou následků, které mohou mít společnou příčinu. A pokud taková příčina existuje, tak u vztahu ke stáří mě napadá třeba blbost.

Alheimer má nepochybně svoji podstatu v dědičnosti. Příroda potřebuje k udržení druhu jenom sexuálně aktivní jedince. Proto všechny růstové programy končí s oslabením sexuality, nastává fáze vadnutí, sesychání a ukončení životnostního cyklu.

Mám ve svém okolí jasné případy- babička s Alzheimerem měla i dcery, které po 60. také stejný problém demonstrují. Poznáte je podle negativních postojů, všecko je špatně, jenom ony jsou O.K. Později vás už ani nepoznají, nanejvýš se zmůžou na poznámku:"vás jsem už někde viděla" a jedná se třeba o zetě. Zbytek života tráví před televizí- fotbal, hokej, nebo seriály jsou jejich svět.

On je pohled na svět znát na první dobrou - někdo se tváří a někdo. A všechno je špatně. Od takových lidí dál.