Salvador Allende se roku 1970 rozhodl počtvrté kandidovat na prezidenta a byl podporován většinou levicových stran v Chile. Do volební kampaně se zapojily i ostatní státy USA i SSSR. Spojené státy podporovaly pravicového kandidáta Allesandriho, ale CIA přecenila jeho naději na vítězství. Prezident Richard Nixon mimo jiné prohlásil, že „v případě vítězství Allendeho zastaví veškerou hospodářskou pomoc“. Allende těsně vyhrál, hlavně díky podpoře chudých vrstev.
Po svém zvolení zahájil sociální politiku. Znárodnil zahraniční koncerny (doly, banky), započal reformu zdravotnictví a školství. Těmito kroky si naklonil chudé vrstvy, ale znepřátelil nejprve velké vlastníky půdy a církev (měla výhrady k sekularizaci školství) a později i střední třídu. Politicky směřoval ke spolupráci s Kubou (diplomatické vztahy navázány v roce 1971) a Sovětským svazem.
Velký dopad na hospodářství Chile měl pád cen mědi, hlavní vývozní komodity státu.
V bezvýchodné situaci, která nastala při obléhaní prezidentského paláce „La Moneda“ vojenskou juntou a leteckém útoku armády[1] 11. září 1973, spáchal sebevraždu.[
Prvý rok jeho pôsobenia vo funkcii dosiahol rast ekonomiky Čile 8 %, pričom Allende riešil rastúce výdavky vytlačením novýchbankoviek, čím takmer zdvojnásobil množstvo peňazí v obehu. Krátkodobý efekt bol síce pozitívny, ale o pár mesiacov dosahovala medziročná inflácia v krajine stovky percent a viedla k vzniku rozsiahleho čierneho trhu. Neutešenú ekonomickú situáciu mal pomôcť vyriešiť aj utopický experiment Projekt Cybersyn, ktorého autorom bol britský kybernetik Stafford Beer. Občania mali do počítačového centra v Santiagu vkladať svoje potreby a vláda ich mala centrálne riešiť. Systém zlyhal a s ním aj zásobovanie krajiny.
