Meanwhile in Russia... :))

Zajímavý příběh ruského vojáka. Zajímavé je taky, kolik emigrantů nalákal k vylévání srdéčka. Jojo, utekli před vojnou, hrdinové

Utekli jsme až po vojně. Hlavně, abych škodil, socialistickým živlům.A škodil jsem dost zásadně.

No, vojna v ČSSR byla pruda a vymývárna mozků, ale dalo se to přežít a odfiltrovat. Smrťáky se stávaly velmi výjimečně. V Rusku jsou odvedenci v úplně jiné pozici.

A kde jste tam sloužil, že to tak dobře víte?

Ja jsem v  CSSR nenastoupil na vojnu, ackoliv jsem mel povolavaci rozkaz,  opustil jsem republiku a ma matka dostala pozvani na slozeni me prisahy.   Co tim chci rici; bolsevicky bo..del    a v Rusku jeste daleko horsi.   Ani nevite jak jsem hrdy na to, ze jsem se vyhnul slozeni prisahy na polsevickou  ustavu a na bolsevicke relikvie.

Být hrdý na to, že jste utekl? No, když nic lepšího nemáte...

No, takových bude v každém státě několik. Ale Kamčatka je krásné místo.

V létě.

Přemýšlím nad slovem "branec", i Otta mlčí. Není brancem ten, kdo ještě nenarukoval?

Branec je každý, na koho se vztahuje branná povinnost. Potom tu máme odvedence, povolance a tak dále.

Asi zdrhal před hladem, chudák kluk

radeji z medvedy a vlky v lese, nezli poslouchat Putinovy politruky….

Jedna z alternativ pro budoucí uprchlíky z Evropské islámské džamahírie...

V ruskej armádě to musí býti opravdu skvělé, když někdo radši žije deset let sám v lese a riskuje sedm let basy, než aby tam vydržel druhej rok.

Bylo to kvůli rodinným problémům, tak kdo ví. Možná to s armádou zas tolik nesouviselo.

„V současnosti máme mnoho dezertérů, zejména na východě země."

Aspoň je vidět, že povinná vojna je nesmysl. Jsem rád, že jsem se toho nedožil.

Já  jsem zase rád, že mne poslali na dva roky, tam jsem se rozodl, že budu emigrovat. Tak jsem učinil a vyzradil veškeré vojenské tajemnství na které jsem si vzpomněl.