- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
hele, a je jeste furt poviny my zaznam v trestnim rejstriku kdyz se chce clovek prestehovat do Australie?
diskuter Martin Petr vznasi namitky, ze se tu pise porad o uprchlicich v souvislosti s Kanadou a z nejakych duvodu mu vadi mnozstvi jejich pribehu.
Prohlasil, ze v Kanade se urcite proporcne tolik Cechoslovaku neusadilo, protoze on sam zadneho nezna.
Kdyz jsem mu odpovedel -z vlastni zkusenosti- ze nejvetsi kvoty na prijem uprchliku mely prave Kanada a Australie, okamzite stocil rec od totality, o niz se v serii clanku jedna, na soucasnou dobu a zacal me poucovat jak to v australske a kanadske imigraci chodi. Na me vecne upozorneni ze mele nesmysly (protoze serie clanku se jasne netyka dneska, ale 1948-89), me nazval trolem
Koho zajima jaka byla skutecna situace s prijmem emigrantu z Ceskoslovenska, pro toho pridavam poznatky tech, kdo to zazili na vlastni kuzi.
Kdo v 1948-50 nemel to stesti, ze se uz nalezal v zahranici kdyz se rozhodl nevratit se domu, musel prekrocit rakouskou nebo zapadonemeckou hranici. Dostal se do sbernych taboru v jedne z techto zemi, odkud je brzo presilali dal, protoze povalecne Nemecko ani Rakousko nebylo schopne zivit vetsi pocet uprchliku.
jeden z nejvetsich uprchlickych tabor byl tehdy Bagnoli u Neapole, kde se sesli lide vystehovali valkou ze svych domovu a k nim se pridali uprchlici z nove vytvorenych komunistickych diktatur. Mezi nimi mnoho Cechoslovaku. Tam cekali na vyhlaseni kvot od jednotlivych statu a prihlasovali se podle toho kam chteli. Kdekdo chtel jet do USA, ale ta v te dobe uz neprijimala tak vysoke pocty jako drive. Staty zapadni Evropy mely jen omezeny pocet mist a bylo jasne, ze vetsina uprchliku bude muset do zamori - Jizni Amerika, Novy Zeland a nejvetsi pocet pristehovalcu prijimaly Kanada a Australie.
To bylo pochopitelne, protoze obe zeme byly velke a mely rozsahle projekty, na nez potrebovaly velke mnozstvi pracovnich sil.
Po invazi v 1968, kdy rada zemi prednostne nabidla azyl Cechoslovakum, zapadni Evropa byla neskonale ekonomicky silnejsi, nez 20 let predtim a mnozi nemuseli ven z Evropy. V te dobe proslo hodne Cechoslovaku uprchlickym taborem v Traiskirchenu, kde se rozhodovali kam dal.
Stejne jako predtim, Kanada a Australie mely nejvetsi kvoty, ale take vic rozmanitych pracovnich prilezitosti, nez mohla nabidnout zapadni Evropa.
Zatimco generace 48 sla ven s predstavou " tohle preci nemuze dlouho trvat, komunisticky rezim se uz brzo pos*** a my se vratime domu za 2- 4 roky", generace 68 uz vedela, ze komousove jsou doma usazeni "ne vecne casy" a ze je nutne se divat na vyber noveho domova s vedomim permanence.
Obzvlast Cechoslovaci, kteri vyslovIli prani "co nejdal od Rusu!", nabidky Kanady a Australie patricne vyuzili. Protoze predchozi generace uz byla v techto zemich dostatecne zabydlena a zpravy od nich pronikly do socijaaalistickeho Ceskoslovenska pres pribuzne, poinvazni generace uz nesla "na blint" ale casto s nejakou predstavou, jak to tam asi vypada. Ruzni z nich take uz nesli mezi cizi, ale k pribuznym.
Nekteri Cechoslovaci zprvu zustali v Evrope a do Australie nebo Kanady odjeli az pozdeji, kdyz uz byli v cizine "otrkani". Znam take lidi, kteri odjeli do Kanady po par letech v Australii, protoze se jim styskalo po poradne zime se snehem. Nebo opacne pro ty, kdo chteli vic do tepla.
Na okraj: ja jsem mel povoleni, vydane v dobe, kdy se vydavaly na bezicim pasu kazdemu kdo si zazadal, na delsi navstevu u pribuznych na Papui Nove Guineji a pak u dalsich v Australii. Tam jsem pobyval v dobe kdy u vas "spadla klec". Komunisticke urady mi nejen nepovolily prodlouzeni pobytu za ucelem studia, ale zrusily to co jsem mel a vyzvaly me k navaratu pod pohruzkou.
Navrat do takovych podminek se pro me stal nepredstavitelnym a nemoznym.
To číslo je od roku 1948? Alespoň to tak z článku chápu. Když si vezmu, že komanči zde vládli 40 let, tak to je v průměru 5.000 ročně. To není žádná hrůta. To dnes za lépe placenou praci odchází prakticky stejné množství lidí. Bohužel většinou vzdělaných a odborníků, které nejsme schopni doma lépe zaplatit.
všímáte? denně do evropy cca 10 tis. muslimů na černo..a zde se řeší historie... nu což už.... zdalipak je docení naše děti...
ano přesně tak stokrát opakovaná lež se stává pravdou -je vidět že propaganda komoušů se na nás podepsala na několik generací -nebojte se bůček a pivo vám nikdo nebere to jsou ty kulturní hodnoty.....
Dvěstě tisíc uprchlíků... a všechny přijali s otevřenou náručí. Dnes si říkám, jestli by nebylo lepší, kdyby je tenkrát kopli do zadku a hodili zpět přes ostnatý drát. Možná by si z toho dnešní řvoucí bijci vzali ponaučení.
Je to silný příběh, ale to úžasně napsáno, s tím nesouhlasím. Ale opakuji, je to silný příběh.
jj buzz word uprchlik frci a je potřeba ho nacpat všude. ještě nedavno se se lidem, o kterých se zde pise, rikalo emigranti.
Ty jo ... to mi spis pride jako report z nejake totalitni zeme ... ze pry prohlaseni pro zamestnavatele, ze nebudu mit dite.
Mně to tedy vůbec totalitní nepřipadá.
To nebylo rozhodnutí státu, ale rozhodnutí zaměstnavatele.
Pointa celé téhle série příběhů je jasná, - náš emigrant je stejný uprchlík jako všichni ostatní uprchlíci se stejnými útrapami a úzkostmi o svou rodinu a sebe jako každý jiný uprchlík na světě.
Tady se ale spotřebovává spousta slov a energie na to, aby se tato jednoduchá skutečnost vyvrátila různými pofiderními příspěvky zpochybňujícími jak uprchlický status tak uprchlííky samé.
Každý z nich má jiný příběh se stejnou podstatou - někdo jim znemožnil normálně žít v jejich vlastní zemi.
Ne někdo, ale oni sami, a znemožní to i nám, jakmile jich bude dost, jak už se masově děje v západní Evropě.