Nemám nic proti Harrymu. Naopak paní Rowlingové, přesto, že se velmi nechávala inspirovat Lewisem Carrollem, musím vzdát úctu za to, co dokázala, protože dnes existuje spousta dětí, které za svůj život přečetly sedm knih a obsahy ostatních stáhly z internetu aniž je četly. Před časem jsem suploval češtinu ve druhé třídě, vzal jsem si klasické pohádky a začal dětem číst. Jenže jsem zjistil, že mi děti nerozumějí. Zeptal jsem se na význam jednotlivých slov a děti většinu nedokázaly vysvětlit. U archaismů by se to dalo pochopit, ale třeba závěj mě překvapila.
Rodiče normálně vyvinutých dětí, které na počátku školní docházky neznají české pohádky a nedokáží vytvořit delší větu, by měli být ze zákona mrskáni na pranýři a až budu v důchodu, budu to klidně dělat zdarma a bez kápě. (Neznámá slova si najděte na internetu.) Dítě je schopno si pohádky, které mu rodiče čtou zapamatovat slovo od slova, což vůbec není zbytečné. Naší tragédií jsou polovzdělaní odpovědní lidé na ministerstvu. Oni mají skvělý nápad s Harry Potterem, ale co dítě potřebuje, už nevědí, a ani netuší, že by se měli zeptat. A ti debilní rodiče z článku, co se diví, že děti nerozumí klasickým dílům, jsou právě ti, kteří za to mohou. Ale abych plivl i do vlastních řad. Učitel, který učí věkovou kategorii 8 - 20 let a nečetl Harryho Pottera, je stejný hňup, jako Ti rodiče. A češtinář by měl umět dítěti doporučit, co si může přečíst. To znamená, že by měl po celý svůj život znát současnou dětskou literaturu. Takže určitě vést dítě k tomu, aby si umělo vybrat literaturu. Rodiče vlastním příkladem a učitelé tím, že se po padesátce neflákají a čtou i dětskou literaturu.
A na konec vzkaz pro ministerstvo: Živočich typu člověka by měl vědět, co je to krásno, nebo aspoň, co jeho prarodiče za krásno považovali. Měl by se svým způsobem umět podívat i do literární historie, protože ta mu může pomoci pochopit i sebe sama. A Bud Spencer to opravdu za Babičku neudělá.
