"Málo jezdíme na Moravu, protože to je daleko" - tolik citát. Morava je opravdu z Česka daleko a především - není v Česko, ale rozkládá se východním směrem od něj.

Ten taborak vam zavidim. Tady v Britske Kolumbii jak jen zacne trochu hezke pocasi, je celoplosne vyhlasen zakaz rozdelavani ohnu.

Tohle je záslužná činnost, vedení dětských oddílů, kde se pracuje v partě a nejede si každej sólo. Občas je to asi o nervy, ale holt to není pro notorické grázlíky. Všechna čest.

Nejakou dobu jsem se bal, ze klasicke tabory pod stanem a varenim na ohni uz vymizely. Jsem moc rad, ze se jeste najdou, ze  na ne deti jezdi a hlavne, ze se porad jeste najdou lidi, co s detmi ve svem volnem case pracuji. Co si tak vzpominam na sve casy, kdy jsem postupne delal instruktora, zdravotnika, vedouciho i hlavniho vedouciho na tabore, tak to byvalo s detmi obcas narocne a hlavne, clovek byl porad jednou nohou v kriminale. Slecna ma muj velky respekt.

Super rozhovor, paní moc fajndím. Na vodu též jezdím od dětství, ráda bych  dopřála vodácký tábor i dětem, ale upřímně nevím, překonám-li svůj strach o ně... Dnes si říkám, že rodiče měli opravdu železný nervy...

V dobe, kdy jsem delal na tabore vedouciho mi moje vlastni matka rekla, ze by se mnou svoje deti na tabor nepustila , ale jinni rodice me/nam duverovali a vzdy jsme dovezli vsechny deti zive (tim nerikam, ze zdrave). Ono to asi zalezi na uhlu pohledu. Dneska je hlavni, aby jste vedela, s kym deti jedou a ze o ne bude spravne postarano. A tim nemam na mysli, ze by si nemely zadrit trisku nebo odrit koleno.

Pani vodačce doporučuji Moravu a do loňska mohla i Ploučnici, pokud chce tábořit bez kempů.

Moment, co je nového na Ploučnici? Jeli jsme ji v letech '11 a '12 a doufám, že se tam ještě v dohledné době podívám.

Moravu jsme měli v úmyslu jet letos, ale asi odložíme ve prospěch některé bližší řeky, je to tam lán cesty.

Tak jak tady autory často kritizuji, tak je potřeba také někdy pochválit. Tenhle seriál je povedený. Ukazuje, že tu existují normální lidé, normální problémy a "obyčejné" radosti. Lidem, kteří se ve volném čase věnují dětem, patří velký dík. Stejně jako autorovi nebo autorům seriálu.

Kéž by to u nás bylo s odpadky tak jako v USA.U řek a nejen tam by bylo čisto.Někdy je mi až na blití s toho, co plave ve vodě, leží na dně, nebo se povaluje po břehu.

jojo, nemusí to být "jako v USA", ale obecně bordel v přírodě je opravdu smutná záležitost kvůli neúctě člověka k prostředí, ve kterém žije. Někde na jihu (itálie atd.) je to ještě horší, ale k naší situaci - proč jsou statisíce nezaměstnaných a přitom bordel v přírodě či v ulicích..?