Navíc je tu ještě jeden další problém - v Norsku je spousta pravidel, která se většinou nevymáhají, ať už proto, že je příliš málo těch, kteří je mohou kontrolovat, nebo proto, že se nad tím většinou přivřou oči. Norsko nefunguje tak, že jakmile někdo vidí přestupek, tak automaticky přijde pokuta. Pokud vás změří laserem, jedete rychle a mají plné odstavné parkoviště, tak vás pustí - a žádná pokuta nepřijde, prostě jste měli štěstí. V Norsku je pravidlo, že nesmíte šest hodin po příjezdu autem někam požít alkohol, kvůli případné kontrole, kdyby to podle například kamerového systému ve městě vypadalo, že jste jeli cik-cak a po příjezdu domů vám přišli dát dýchnout. Na tohle dojel člověk, co se o něm nedávno psalo - jel na tůru, spal v autě a po jízdě si dal pivo. V noci ho probudili policisté, kteří hledali kradená auta (jeho nebylo kradené) a v rámci kontroly mu dali dýchnout. No a protože spal na (sklopeném) předním sedadle, tak mu sebrali řidičák. 99 % lidí, co něco takového udělají, to nikdy nepostihne a budou si klepat na čelo, když jim řeknete, že je to možné, protože to sami stokrát udělali, ale ono to možné opravdu je. A s BV je to velmi podobně. Spousta rodičů tady dává dětem sladké nebo si před nimi dá pivo či víno a projde jim to. Jenomže pak stačí shoda blbých náhod - příliš aktivního souseda, učitelky, s níž jsou neshody a příliš horlivé pracovnice BV a průšvih je na světě.
