Z jazykové poradny Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.
dobít a dobýt Obránci byli při dobývání města velmi stateční a s krutými dobyvateli se bili neohroženě. Mnoho jich bylo nemilosrdně dobito, ale nakonec dobyli vítězství.
V beletrii by uvedené věty obstály těžko; spíše by našly uplatnění ve školním diktátu, aby pisatelům připomněly, že rozlišujeme dvě slova: dobít a dobýt. (O obdobné dvojici nabít _ nabýt viz nabiti dojmy.)
Sloveso dobít znamená ‚utlouci, usmrtit‘ (muž dobil poraněné zvíře), ‚přestat tlouci‘ (její srdce dobilo dnes ráno), popřípadě ‚doplnit elektrický náboj nebo jiný potenciál‘ (musím dobít baterii u auta; platební kartu lze kdykoli dobít).
Pokud chceme vyjádřit, že bylo něco získáno s vynaložením určitého úsilí, nebo i násilí a nátlaku, užijeme sloveso dobýt: vydobýt si uznání, dobýt pohledávku, dobýt hrad. Odtud je i odvozené podstatné jméno dobyvatel, a to i přesto, že se obě strany mezi sebou bijí a dobyvatelé často krutě dobíjejí raněné obránce.Úsilí musíme vynaložit i při vykopávání a vyzvedávání předmětů ze země, proto píšeme dobýt/dobývat uhlí, dobýt pařez.
Pokud nemáme při rozlišení slov jistotu, můžeme si pomoci převedením sloves do budoucího času. Lovec dobije poraněné zvíře, takže napíšeme dobít zvíře; hokejisté dobudou/dobydou vítězství, tedy dobýt vítězství. Ne každý se však může na tuto pomůcku (nebo spíš na sebe) spolehnout: bohužel i ve zpravodajství slýcháme záměny budoucího času až armáda xdobije město Kunduz, přestože je zřejmé, že jde o dobývání, ne o dobíjení.
