- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Neberte to osobně, ale "pro co jste vy" je všem naprosto ukradené.
Stejně tak je úplně jedno, zda se "zlepšily rodinné poměry". Proč? Protože je to pouze newspeakový bullshit, kterým lidé jako vy maskují, že nemají co říct. A opět - proč? Protože nemáte vůbec nic v ruce.
Smutné, že? Policie nic. Soudy nic. Žádná fakta, důkazy, jenom kecy, jak tu předvádíte. Co dál?
Lhát a slibovat, že teď-už-to-konečně-přijde a norská perverzní sociálně-inženýrská sociálka konečně přinese něco, co ji postaví nad soud. Předpokládám, že to bude něco ve jméně sluníčkové pravdy, lásky a konečně budete moci přestat pochybovat, kdykoli se ráno podíváte do zrcadla.
Soudružko.
Jsem pro to, aby se jednalo s navrácením dětí matce, pokud se její rodinné poměry zlepšily.
Jsem také zvědavá, až se veřejnost konečně dozví pravý důvod, proč rodinu sledovala sociálka a došlo k odebrání dětí (zatím jsme bohatě informování pouze jednou stranou, pí Michalákovou, norská strana v rámci ochrany práv dětí musí mlčet), jestli tady budou ti samí pisatelé hýřit přehnanými emocemi jako jimi teď hýří pro ochranu matky.
Podobná causa s indickými dětmi v Norsku dopadla následovně - indický ministerský předseda pohrozil přerušením diplomatických styků a zrušením kontarktu za několikset miliónů dolarů. Rusové pro změnu harašili na hranicích zbraněmi. Obé mělo na nestrannné rozhodování norského lebesbornu blahodárný vliv...
Poláci si děti unesli. Polský soud následně rozhodl, že je norským sluníčkovým zločincům zpět nevydá.
Skandinávský neokomunismus a sociální inženýrství v praxi, člověk má dílem vztek a dílem slzy v očích...Budiž to varováním, že vždy je něco za něco. Norsko má hypertrofický sociální systém (dotace za bydlení na venkově, stát hradí kde co, prostě levicový ráj na Zemi), na oplátku občanovi kecá do všeho a imigranty z postkomunistické Evropy deklasoval na chodící dělohy, kterým lze pod libovolnou záminkou ukrást děti a v rámci "činění dobra" s nimi naložit, jak ta či ona soudružka z norské mutace Lebesbornu uzná za vhodné... Hrůza, kdyby měli naši politici trochu gule, byla zde již před lety tzv. polská cesta - tj. cesta "ilegálního" únosu ukradených dětí zpět do vlasti. Poláci tak údajně museli učinit pomocí své tajné služby a diplomatických vozidel, protože šťáry na hranicích norům nebyly nic platné...
Nic není jen černé nebo jen bílé a příběh pí. Michalákové a jejich odebraných dětí
je nejméně 50 odstínů šedi.
Myslím si, že metodika ochrany dětí a prokazování závadného jednání na dětech
je v Norsku vypracovanější a má delší demokratickou tradici než u nás.
Dítě má mnohem menší možnost obrany a zastání a také se dovede méně přetvařovat nebo jednat účelově než dospělý nebo i rodič. Proto schvaluji jednání úřadů, děti je třeba chránit především.
Zneužívání dětí bylo u nás donedávna tabu a teprve v posledních letech
se veřejnost dozvídá, kolik dnes již dospělých lidí si nese celoživotní trauma. Takových případů je mnohem víc než jsme ochotni si přiznat a i to je jen vrchol ledovce.
Za zavřenými dveřmi domovů se velmi často dějí věci, o kterých bohužel nemáme ani tušení.
Úřady a odborníci vědí jak podezření změnit v jistotu. Pro madam Michalákovou odebrání dětí nebyla rána z čistého nebe bez varování. Podle videa není v Norsku vyžadováno nic, co by mohlo děti poškodit (naopak). Zákaz tělesných trestů, omezení konzumace cukru a sladkostí, požadavky úředníků aby měli rodiče zajištěn dostatečný příjem k zajištění potřeb dítěte. Kéž by tomu tak bylo i u nás!
Drahá Dagmar, někdy je dobré se seznámit s reáliemi, dříve než se vyjádříte do veřejného prostoru. O problému Norska jsem měl možnost osobně mluvit s dvěma europoslanci ze zcela odlišných politických stran (KSČM, TOP09), oba nezávisle na sobě popisují norské praktiky za skandální, ukradených dětí je k dnešnímu dni několik set z nejrůznějších zemí, zajímavé je , že za posledních deset let došlo k takřka řadě úmrtí v rodinách pěstounů... V Norsku stačí k odejmutí dětí i jen udání učitele, pouhé podezření. Brenevald nemá ŽÁDNOU kontrolu, zcela v rozporu s doporučními, které respektuje i ROZVOJOVÝ SVĚT - například zachovat kontakt, co nejčastější například s uvězněným rodičem se zde praktikuje manipulativní guidelkines - 1. odebereme dítě na základě pouhého podezření, 2. i když se podezření nijak neprokáže, zamezíme styku s rodiči, 3. následně argumentujeme "Od odebrání dětí uběhla dlouhá doba , nic se sice neprokázalo, ale děti už K RODIČůM NECHTĚJÍ", takže nyní je to už jiný problém, respektujeme vůli dětí (které jsme zmanipulovali a odcizili rodičům). Závěrem bych Vám nepřál nic jiného, že dřív, než budete jásat nad nacistickými metodami norského státu, bylo by moc dobré, pokud byste podobným mechanismem přišla o své děti.
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci Michalakova proti Norsku: „Soud neshledal žádné známky porušení práv a svobod obsažených v Úmluvě anebo v jejích protokolech“.
http://blog.aktualne.cz/blogy/pavel-hasenkopf.php?itemid=24286
HMM, možná jste rozsudek četla nějak jinak, Evropský soud pro lidská práva se vyjádřil v podstatě jako správní soud - z hlediska judikatury Norského státu dosud nebyly vyčerpány všechny zákonné nástroje, a proto nemůže rozhodovat o porušení práv zmíněných dětí. BTW. podívejte se na reálie, a to jak byly například provedeny posudky "neávislých norských odborníků"
Ne, nebudeme je adoptovat, ale ještě si je tu tak 10 až 15 let ponecháme na pozorování. A pak ať se rozhodnou sami...
Krásné to dětství.
Tvl, "nejspíš nebudou adoptovány"! Děti jsou občany České republiky. K čemu takový stát je, když ani nedovede dostat zpátky své občany, kteří nic neprovedli, ze země, co je sebrala matce - české občance - které taky nic neprokázali, i když se snažili?
Nicméně je mi jasné, že to je jen řečnická otázka, protože všichni víme, k čemu je.
Adopce by měla proběhnout se souhlasem rodičů, ne státu.
Panu Kapitánovi chybí razance. Takhle by mohl dělat jinde stěží plavčíka. Jenom u nás to dotáhl na kapitána.
Chybí mu hlavně motivace. Proč by se měl státní úředník pod definitivou namáhat ve věci cizí ženy? A chlapi jsou především líní.
Nechápu, proč český soud neustanoví kolizního opatrovníka, který bude zastupovat "zájmy chlapců", například podáním žaloby na přesun dětí do Česka, na odškodnění za psychickou újmu způsobenou tím, že nemohli být s matkou ...
Protože v čele úřadu, který by se o to měl postarat, je Kapitán. Na Slovensku to jde, v Čechách pan Kapitán má 100+1 důvod proč to nejde.