Marná sláva, nadpis i obsah všechno je v pořádku, k žádné záměně s psychologií nedošlo, všechno je o dětské psychiatrii. Ať si každý myslí co chce, psychiatrie je v současné době považována za důležitou součást medicíny, samozřejmě, že nedokáže léčit kauzálně, stejně tak, jako jiné obory medicíny. Kdo ale z léčby profituje nejvíce, jsou tisíce a tisíce spokojených pacientů. Já jako psychiatr bych ze své zkušenosti řekl, že úspěch se dostaví skoro u 70 % z nich, což je vzhledem k ostatním oborům docela dobré. A jestli si někdo myslí, že psychická nemoc je pouze hysterie, tak nemá pravdu. Psychická nemoc často " bolí" mnohem víc, než cokoli jiného somatického, měl jsem pacientku s nádorem mozku a s depresí, ta mohla srovnávat a deprese ji "bolely" mnohem víc. Ale kdo "nepocítil ran, jizvám se směje"
V článku se řeší problém, nedostatku odborníků v tomto oboru. Já to mohu dosvědčit, nás padopsychiatrů je žalostně málo a cesta ke specializaci by měla být ještě stížená. Odborník pro dospělé je sice fajn - dělal jsem obojí, ale té dětské problematice troufám si říct - nerozumí tak, jak by bylo zapotřebí. Systém vzdělávání má být takový, že student medicíny absolvuje základní kmen - tedy psychiatrii a pak by měl ještě dalších několik let se připravovat na dětskou? To je málo kdo takový hrdina, většinou dělá psychiatrii pro dospělé, to mu stačí, práci sežene kdekoli, proč by se unavoval dalším náročným studiem? Záměrem prostě je, aby ten, kdo chce dělat dětskou psychiatrii, by k ní mohl dospět přímo a nemusel dělat serpentýny přes různé obory.
