1) je třeba bezpodmínečně zabránit, aby se český sociální systém zvrhl do podobně úchylného bezpráví, jako v Norsku nebo Británii
2) Bylo by vhodné ustanovit doktrínu, podle které tajné služby automaticky zajišťují záchranu takto odebraných dětí na základě nezávislého posouzení v ČR.
3) Stát by měl ale především preventivně varovat občany před cestováním s dětmi do států, kde k takové zvůli dochází. Přiznám se, že teď nevím, kam si mohu bezpečně vyjet se synem na dovolenou. Nějak jsem považoval EU za bezpečnou, díky Británii již ne. Je bezpečná destinace Chorvatsko, Itálie, Španělsko?
Ano, syna jsem nejednou plácnul nebo donutil udělat něco, co nechtěl. A i když mě to obvykle týralo víc než jeho, považuji to za nezbytné a dobré pro něj. Ušetřil jsem mu tak hodiny hysterických záchvatů, vynucování si řvaním svých požadavků a v neposlední řadě i mu rozšířil obzory. Třeba na poníka by bez prvního nekompromisního posazení nikdy nevlezl a teď to miluje.
Obdivuji rodiče, kteří umějí dítě vychovat i bez těchto primitivních metod.
A je mi zle z rodičů, jež své dítě nevychovávají vůbec. A především toho, co z jejich dětí pak roste. Tyhle zrůdné systémy vedou k tomu druhému.
Ti první rodiče tvoří jen naprosté minimum populace a rozhodně jejich metody nejsou univerzálně přenositelné na zbytek. Bohužel.
