Papežové mého života: Jan XXIII. Pavel VI., Jan Pavel I.,Jan Pavel II., Benedikt XVI. a František.
Zkusme vzpomenout, kdo v té době stál v čele našeho státu, světových mocností a mezinárodních organizací - třeba OSN.
Na koho z nich můžeme být hrdi, na koho z nich vzpomínáme s úctou a láskou, kvůli komu se ještě i léta po jejich smrti sejde takové množství lidí, jako při nedávném svatořečení dvou z našich papežů...
František nekritizuje pouze cizí vlády. Umí promluvit do duše i nejbližším spolupracovníkům. Když se o Vánocích setkal se členy vatikánské kurie, měl k nim řeč, a asi jinou, než čekali. Vyjmenoval jim 15 "nemocí" a jednu z nich nazval „nemocí pietních tváří“- pózu nevrlých a sveřepých lidí, kteří se domnívají, že k vážnostipotřebují melancholickou a přísnou tvář a s druhými – zvláště těmi, kterépovažují za podřadné – zacházejí rigidně a arogantně. „Neztrácejme onoho radostného ducha, oplývajícího humorem, ba sebeironií, jež nás činí lidmi oblíbenými i ve svízelných situacích. Je dobré často recitovat modlitbu sv.Tomáše Mora. Denně se ji modlím a dělá mi dobře“, řekl papež František.
A jakou že modlitbu to má papež na mysli? Zde je:
Dopřej mi chuť k jídlu, Pane, a také něco, co bych jed. Dej mi zdravé tělo, Pane, a nauč mě s ním zacházet.
Dej mi zdravý rozum, Pane, ať vidím dobro kolem nás, ať se hříchem nevyděsím, a napravit jej umím včas.
Dej mi mladou duši, Pane, ať nenaříká, nereptá, dej, ať neberu moc vážně své pošetilé, malé „já“.
Dej mi, prosím, humor, Pane, a milost, abych chápalvtip, ať mám radost ze života a umím druhé potěšit. 
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
