Diskuze

V tom místě nešlo počítat dny, vzpomíná český uprchlík z Osvětimi

Felix Kolmer rád říká, že druhou světovou válku přežil z velké části kvůli štěstí. Když o ní vypráví v podvečer v tlumeném světle svého vinohradského bytu, je jasná ještě jedna věc: byl připraven. I díky tomu uprchl z Osvětimi, koncentračního tábora, od jehož osvobození za několik dní uplyne 70 let.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
KZ

Respekt, pane profesore [>-]!

2 0
možnosti
PB

P49e78t41r 42B19l56a26ž23e55k

20. 1. 2015 16:20

Dobrý den,přeji hodně zdraví.Vaše vzpomínky byly pro mě velice zajímavé.

Pane Kolmere,mezi dubnem 1943  a květnem 1945 měl v Malé pevnosti pracovat jako truhlář můj otecNesetkali jste se.Vím je to dávno.Děkuji.

2 0
možnosti
MB

Pane Kolmere, nadherne vypraveni. Tomu rikam HRDINSTVI, ODVAHA A SOLIDARITA.

Preji vam pevne zdravi a jeste hodne slunecnych dnu.

3 0
možnosti
MK

Víc, víc takových rozhovorů ;-(R^

10 0
možnosti
IM

I24n55k13a 88M48a74n44k43a

18. 1. 2015 20:51

Můj obdiv a přání pevného zdraví. Snad se nedožijete brzy něčeho podobného. To přeji Vám i nám.

10 0
možnosti
LU

L25i49b85o59r 15U54r27b55a85n

18. 1. 2015 19:37

To je pravý Čech[>-]

21 0
možnosti
JK

Konečně věrohodný příběh bez politického přehánění. Takto hovoří i moji známí, kteří obdobném také prošli. Prostě byla taková doba a člověk to musel přijmout a pracovat s tím.

29 0
možnosti
RA

Pevné zdraví do dalších let  přeji a, aby Vám život vynahradil ty děsivé časy, pokud to vůbec půjde.

34 0
možnosti