Jeden z hlavních faktů, proč poker není hazard, jeden z těch, který někteří nepochopili:
U stolu sedí devět hráčů, během devíti her má každý hráč povinnost vsadit JEN dvakrát, ve zbylých sedmi hrách se může špatných karet zbavit, bez jakékoli sankce.
V každé pokerové hře může člověk rozhodnout o osudu svých žetonů naprosto dobrovolně a je jen na něm, na kolik si svoje karty cení. Že se zvedají sázky (blindy) je nutnost, charakter hry to vyžaduje.
Pokud jdu hrát turnaj, je jedno jestli online nebo live, před začátkem výhry vím přesně, kolik mě to bude stát. A je jen můj problém, jestli na to mám. Jako když kupuji televizi. Je jen na mě, jestli těch 8000 mám a jestli mi nebude příští měsíc chybět na zaplacení energií. Ikdyž se může stát, že za celou noc hraní mi nepřijdou karty a v turnaji skončím na neplacených pozicích, pořád je to riziko jen ve výši vstupního poplatku a nezvyšuje se. Nezvyšuje se a ani v závislosti na rostoucích sázkách. Jsou turnaje, kde je rebuy, ale i ten je časově nebo na počet omezen. A opět je jen můj problém, jestli koupím žetony, či ne.
Poker není hazard, nespadá do stejné kategorie jako ruleta či VLT. Bohužel je to jen další důkaz toho, že při justičním rozhodování chybí fundovaný názor nezaujatého člověka.
