Na okraj diskuse se sluší poznamenat, že pan Mgr. Mgr. Bc. Hynek Zatloukal je členem vedení České asociace speciálních pedagogů, která má na tom, aby byla novela přijata v navržené podobě přímý zájem.

Zde se opět sešla parta hic. Článek, který ani není o integraci a "zvláštních školách", ale o nesmyslném zákonu, vyvolá tolik zloby. Věřte tomu, že rodiče postižených dětí mají své děti natolik rádi, že by je do kolektivu, kde by byly nenáviděny, kde by zaznělo něco podobného jako zde, nikdy nedaly. Jenže človíček se umí vypsat pod diskuzi a má-li se pak vyjádřit přímo, z očí do očí, tak tupě zírá a mlčí. Zajímavost na závěr, děti nemají s postiženými kamarády a spolužáky zdaleka takový problém, jako jejich rodiče.

Asi čteme každý jiný článek.  Z obsahu vyplývá, že samozřejmě je o "integraci", potažmo " a zvláštních školách". ... Částečně souhlasím, ale můžete konkrétně popsat, v čem je dle vás zákon "nesmyslný"?

Paní Stehlíková, opravdu jste narazila na kolektiv, kde by byly "postižené děti "nenáviděny"? Já ne, a to se mezi dětmi, včetně jedinců s handicapem pohybuji čtvrt století...

Problém je jinde, kdy se z někdejšího extrému vylučování dostáváme do druhého. Násilná "inkluze" "za každou cenu". Dokola se řeší pouze práva některých skupin žáků či populace, ale zapomíná se, že i ostatní děti, žáci a občané mají rovněž svá práva.

Dále třeba podtrhnout, že chci-li bořit stávající fungující systém, musím NEJDŘÍV vytvořit podmínky pro nový "lepší".  Jen pro zajímavost, ještě docela nedávno tvrdili zastánci "divoké reformy", že "zrušením praktických škol dojde k úspoře", později v legislativních návrzích, že proinkluzivní opatření nebudou nárokovat žádné výdaje navíc ze státního rozpočtu (což je samozřejmě očividná absurdita, nový systém bude mnohonásobně dražší než stávající). Jinak poškodím při nevhodném začlenění (nejde vůbec o "děti na vozíčku", ale o děti s výraznými problémy v chování, agresory či jinak zcela nevhodné pro vzdělávání ve třídě "hlavního proudu" = v běžné třídě) všechny zúčastněné - nejen žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i všechny děti ostatní.

A zlikviduji, co naši předkové budovali po desítky let. Zákeřnost spočívá právě v salámové likvidaci českého veřejného školství, kdy pod rouškou různých dozajista ušlechtilých skutků (začleňování, osobnostní práva, vzájemné obohacování kultur, pomoc potřebným...) a manipulace občanů jde - jak tvrdí "zlí jazykové" - establishmentu v konečném důsledku o degradaci "edukace" a výchovu generace budoucích nevzdělaných, nepřemýšlivých, pologramotných nevolníků v montovnách a otroků Nového světového řádu.

Většina z vás má předsudky vůči našim spoluobčanům s hendikepem. Je vidět, že učení Marxismu-Leninismu převládá i 25 let po revoluci. Vrazit je do ústavů a hotovo. Uvědomte si, že to může potkat každého z vás. Jak byste naložili se svým dítětem? Umím si to živě představit. Buď by skončilo v kojeneckém ústavu, nebo by se válelo v rohu pokoje a tupě zíralo do stropu. Pokud na někoho ukazujete prstem, zbylé tři prsty ukazují na vás. Nepochopím a ani nechci chápat vaše myšlení.

A komu to píšete?

Pro podobné exempláře bývalo za našich školních let využíváno jedno účinné opatření lidově vané "napínák", úředně opravná zkouška. Žák na kterého to bylo uplatněno měl částečně znehodnoceny prázdniny, protože se musel během prázdnin připravovat na napínák, to znamená učit se, zatímco my ostatní jsme si užívali prázdninových radovánek. Ke konci prázdnin náklus do školy, předvést své znalosti nabyté prázdninovým samostudiem.

Postrach neučících se žáků, o napínák nikdo neměl zájem a tak se žáci učili, aby nedostali napínák. Nevím jestli to už v rámci korektnosti nezrušili, stejně dnes by asi sotva nějaký napínák přiměl zhýčkaného školáka učit se, když má zázemí rodičů, kteří by učiteli pořádně vynadali, kdyby uvažoval o nějakém napínáku.

Stejně si myslím, že by se ty napínáky měly znovu zavést a též zvláštní školy by měly mít kratší prázdniny. Neučíte se, tak se holt budete učit déle, řekněme do poloviny července a pak od takového 15 srpna, ať alespoň něco doženete, když tomu učení stejně moc nedáte.

Pokud dítě projde psychotesty, tak se dostane do školy pro normální děti. A pokud ne, tak se dostane do školy pro postižené děti. Co na tom nechápete?

II.

Nejen ve vazbě k ostatním žákům (kterých je dnes ve třídě i 30 a víc), na průběh výuky (každý rušivý element, tedy i individuální práce ve třídě, ostatní žáky rozptyluje), ale především s ohledem na samotné dítě s handicapem (sic!). Ne každé dítko je pro integraci vhodné a není nic horšího, než po roky v "oslovské lavici" zanedbávaný, stresovaný a ostatními spolužáky vysmívaný žák, který pro své limity na školu hlavního proudu nestačí. I léta trvá pak případná náprava v rámci speciálního školství.

Samostatnou kapitolou jsou pak žáci z "kulturně nepodnětného prostředí", s poruchami chování, agresoři. Současný systém není reálně schopný promtně reagovat tam, kde výchovné působení již nestačí a žel jedinou obranou ostatních žáků, potažmo jejich rodičů, je přehlášení na jinou školu. Z čehož v praxi vyplývá pouze budoucí krach inkluzivního pojetí, neboť během pár let se z "násilně integrovaných škol" stanou opět jen "školy zvláštní", bez ohledu na jejich název či vzdělávací program...

Vždycky mě fascinuje, jak někdo zapleveluje diskuse svými "dojmologiemi" jen z prostého důvodu, že sám "kdysi také chodil do školy a on přece nejlíp ví, jak to tam chodí a jak se má učit". Prosazovat svoje - z odborného hlediska často až trapné - dedukce v jiných oborech, např. v medicíně či "stavbě mostů", tak si většiinová společnost jen poklepe na hlavu. Což ovšem neplatí o školství, natož o pedagogice speciální. Tam se nyní vyrojilo "expertů" k pohledání, zejména z řad tzv. neziskovek a redaktorů, neschopných či neochotných opatřit si alespoň relevantní fakta...

Takže paní "redaktorko", pane Polický&, předně pár drobných připomínek - "zvláštní školy" již pěkných pár let u nás nemáme, "praktické školy" (nelze si po léta nevšimnout shodného rukopisu jakéhosi "odborníka", jenž uvedl tento zavádějící termín a od něhož ho neustále všichni "fachidioti" dál opisují) nejsou primárně určeny "pro Romy", ale pro žáky s lehkým mentálním postižením (často užívají pojem "mozkové" postižení či "mozková porucha"), obecně lze tvrdit, že dnes jsou v těchto školách naopak "všichni" speciální pedagogové, na rozdíl od "běžných" škol integrujících žáky, na jejichž řádné vzdělávání často nemají nejen zabezpečení personální, ale ani materiálové, prostorové, technické či finanční.

Jistě se shodneme, že tam, kde je to jen trochu možné, je žádoucí integrace žáka mezi jeho  tzv. intaktní vrstevníky. Dlužno dodat ve změti různých příspěvků, že nebyl ani není žádný větší problém s žáky s fyzickým či smyslovým handicapem, tam jde vesměs jen o technické možnosti školy (např. výtah, WC, speciální pomůcky,..).

"Nechápete podstatu článku" (p. Polický) - ne vy zjevně nechápete, že vámi omílaný "osobní asistent" není samospasitelným všelékem (pominu poměrně zásadní nepřesnost - předpokládám, že máte na mysli asistenta pedagoga)...

Máte pravdu, vzdělávací instituce pro mentálně retardované se dnes nazývá základní škola praktická, neboť název zvláštní škola je pociťován jako pejorativní. Ovšem termín "zvláštní škola" je veřejnosti více známý. Když řeknu, že pracuji v základní škole praktické, musím často vysvětlovat, co to vlastně je. A přiznám se, pak použiji většinou název "zvláštní škola" a každý je okamžitě doma. 

Při čtení diskuse je mi hodně smutno. Jako matka mentálně postiženého dítěte se těch, kteří by všechny děti s mentálním postižením vyřadili z běžných škol ptám: Kam byste zařadili dítě, které ve třech letech počítalo, ve čtyřech četlo, ale co mu bylo naděleno na inteligenci "technické" to mu bylo ubráno na inteligenci sociální. V 8 letech mu byl diagnostikován lehký autismus, ve škole rušil, nezvládal sociální situace (nechápal, kdy mluvit a kdy mlčet, působil prostě drze). Dnes je integrován s asistentkou, která dohlíží na to, aby měl pořád co dělat a nenudil se a zároveň nebyl třeba unaven, protože prostě funguje jinak. Podle psychologů má v budoucnu velkou šanci se vzhledem k vysoké inteligenci socializovat (ale musí být v kolektivu, bez toho to jaksi nejde). Také byste ho vyřadili do zvláštní školy, aby nerušil "normální" děti? Vyřadili byste dítě na vozíku, aby se na něj vaši miláčkové nemuseli dívat? Jsme různí, čím dříve si na to děti zvyknou, tím lépe.

Nevím, jestli je tu převaha názorů, že dítě, které sice má určitá mentální specifika, ale zvládá učivo základní školy, by mělo být zařazeno do "zvláštní". Mně připadá, že se diskutující více přiklánějí k tomu, aby děti s handicapem jiným než je mentální retardace, byly zařazeny na základní školu a do "zvláštní" chodily jen děti mentálně retardované. To se vašeho syna přece netýká, vzhledem k nadání určitě patří na základní školu. Osobně mám názor, že mentálně retardované dítě skutečně potřebuje maximální podporu, pomalejší tempo, klid na práci, aby se mohlo soustředit. A to ve třídě o 25 hlavách se opravdu zajišťuje velice těžko, asistent neasistent...

V současné době se budou pomalu silné ročníky přesouvat z MŠ do ZŠ a díky tomu bude jiné i složení tříd... před pár lety nebylo problém mít dítě ve třídě s cca dvaceti žáky (a klidně i méně) a nyní budou rodiče rádi když budou mít dítě ve třídě s méně jak třiceti žáky...

A tak nějak se dá čekat, že když má učitel ve třídě třicet dětí tak nemůže nějakému určitému dítěti věnovat stejně času jako když jich má ve třídě dvacet... Ano asistent pedagoga pomůže, ale není to lék na vše... jedna věc jsou děti s běžnou (a někdy i vyšší) rozumovou schopností, ale třeba dítě s IQ 30 (a někdy i méně) už problém být může... neříkám, že tím problémem být musí (to záleží na kolektivu, na kvalitě asistenta a zejména pedagoga a školy), ale bohužel může...

O dětech s IQ 30 a méně, což je těžká mentální retardace, se neuvažuje, že by byly integrované do ZŠ, uvažuje se dětech s lehkou mentální retardací, u nichž se IQ pohybuje mezi 50 - 69.

Pokud není možnost, aby žák s nějakou pomocí stíhal, není možné ho mít ve třídě. Jsem naopak pro rozdělení základních a středních škol na dovednostní úrovně, aby ti méně schopní nesráželi zbytek. Úkolem školství není jen vzdělat masy, ale i "vyselektovat elity". Tím, že by žáci byli rozděleni se dostane každému toho nejlepšího vzdělání.

Teď jsou žáci s větším nadáním demoralizováni zbytkem. (opak ale nefunguje, "horší" žák se nikdy nebude víc snažit, když bude ve skupině lepších, jen je bude zdržovat)

Ano článek je o tom, že způsob pomoci se má sjednotit.

Ve velkých městech už jsou specializované třídy-jak to chcete řešit na maloměstech a na venkově?