Dialekt je závislý na místě, to platilo ovšem asi tak do začátku průmyslové revoluce, řekněme tak 1880. Protože se mnoho lidí stěhovalo za prací, začala intenzivní výměna obyvatelstva, obě světové války to dorazily. V současnosti je dialekt jenom trochu nostalgie, nedá se už ani opravdu věrně podchytit, chybí slovník i gramatika. Takže se z něj stává žvatlání na estrádách, vzdělaný člověk mluví spisovnou moravskou češtinou. Odchylky jsou pak hlavně ve výslovnosti, třeba číslovka 7. je v Praze sedum, na Moravě sedm.

Ale čím víc cizinců, přivandrovalců dorazí třeba z Vietnamu, Cikánska, Ruska, Srbska, Afriky nebo Bosny, tím důležitější se zdá, zachovat si ten dialekt- třeba v Bavorsku je to velmi aktuální. Je to způsob obrany proti vetřelcům.

V Brně se nepodařila čechizace jako kdekoliv jinde v Česku. Němci zde měli příliš silnou pozici. Místní Moravané zde byli jen trpěnou menšinou, a to dobrovolně. Být Němcem v Brně mělo své ekonomické výhody. Takže "české" Brno se nepodporovalo a nerozvíjelo. Lépe situovaní Brňané s oblibou zapomínali na svůj český původ. Brno mělo status předměstí Vídně a bylo vydáváno za "maják německé kultury na zaostalém východě". Jeho oblíbenost byla na bodě mrazu. V 19. století prošlo rozsáhlou asanací, kdy zbouralo většinu historických památek a místo toho vznikly "kasárny". Což ale upevnilo pozici Brna jako hlavního města Moravy.

  Aneb hláška z poloviny 19. století. "Všude hovor německý, všude toužení po Vídni. Pražan je mnohem veselejší než Brňan, ten má ale více kupeckého ducha. Radosti je zde málo vidět. A nejvíce bolí, že Brňané Čechům nepřejí."

  Hantec, aneb brněnský argot, dobře vypovídá o pocitu Moravanů v Brně. Pocit "trpěné spodiny". Je záhadou, proč si Brňané v takovém postoji libují i dnes.

  Domnívám se, že komplex méněcennosti k Brnu historicky patří. Vůbec nejde o vztah s Prahou. Ta to pouze odnáší, protože je příhodným cílem a Pražanům je to jedno. 

Úvaha za tři pětky!

Ja nerozumim nani gorilam a ty prece jenom do sebe neco maji. At jdou ti talosi z Brna nekam. To bylo porad : V zime kulisaka a v leta hodit kostru na prehradu   Trapny bavic .T

Hloupý rozhovor s hloupým člověkem. Koncentrace primitivismu v tomto článku naprosto předčila všechna má očekávání.

Já tomu asi nerozumím... V Brně jsem 7 let, v práci samý rodilý Brňák a hantec jsem slyšela jednou (a to byli připití pánové v hospodě, kteří chtěli udělat dojem). Ano, nějaké nářečí tam je, samozřejmě germanismy (je mi zle, celý víkendu budu v betli; to mi spadl kámen z hercny), ale spíš občas, žádné souvislé projevy jak je prezentuje tento pán.

Prostě je to svým způsobem násilné. Podobně jako Krkonošské poudačky nebo Bozkovský přitrefuňky - knížky psané krkonoškým nářečím. Babička je z Krkonoš a sama nějaké to slovíčko utrousí, ale když je v nářečí psaná celá knížka působí to hrozně uměle.

Na silvestrovské estrádě je to asi tak 5 minut legrační a veselé anebo se to hodí do party známých lidí v hospodě. Ale vymýšlet další zkomoleniny, lézt s tím nějak hodně navenek a ještě do toho tahat cajzly či obyvatele Práglu -  tak to se mi to zdá takové jednodušší, většinou promitivní, opilecké a potróblé násilné ohýbání češtiny. Asi jako když se sejdeme u piva s kamarády z vojny či spolužáky z gymplu a silně se máznem tak potom té naší "legraci a veselým historkám " jsme schopni smát jen my a ostatní nás nechápou.  (bývalý Brňák)

Souhlas

Každé nářečí či spisovná řeč,ba i mnohé argoty mi přijdou krásné proti hýkání hej,ty jó,vaůůůů,dám to,nedáš to,vymazlenej,vytuněnej a zejména stupidní opakování dokola slova JAKOBY. Je to ale trefné,protože ti lidé dělají vše JAKOBY.

Doplnil bych o "HELEJTESE" (viz třeba Šípa ve Všechnopárty, kterou ovšem sleduji velmi rád), "dva roky ZPÁTKY" (velmi rozšířený nešvar), "...byla tam SPOUSTU lidí...", ...tu sezónu hodnotíte JAK?" Prostě čeština dostává "SVÝM ZPŮSOBEM" na zadek mnoha způsoby a mne to "JAKO TAKOVÉHO" "VE FINÁLE" štve. A to jsem se nezmínil o těžce rozšířených nelogismech jako  "NEJOPTIMÁLNĚJŠÍ, NEJIDEÁLNĚJŠÍ", "JEDNOU TOLIK" místo "DVAKRÁT TOLIK" atd. Dalo by se o tom psát hodně dlouho a výsledek? Ve "FINÁLE" nula od nuly pojde. 314

Rodiče ho měli více řezat!

Praha je dvě stě kiláků daleko, proč by jsem ju musel řešit. Mám ju na háku. Co se mi ale nelíbí je to, že spousta brňáků se vzhlédlo v té jejich řeči (bejt, zejtra, tejden, tramvaj...), mohl bych pokračovat do nekonečna.

Tonení ani tak pražština jako východočeština. A brňáci se v tom ani nezhlédli, ale je tu tolik "náplavy", že to slyšíte poměrně často. Vemte si, kolik děcek sem přijde na VŠ a už tu zůstanou a najdou si práci. A kolik z nich se asi převeksluje na moravsky spisovnou mluvu. Málo.

Hantec je krásnej : V normální mluvě, ne už tak prezentovaný, skládaní celých vět. Tak s nikdy nemluvilo.