Můj děda Karel byl legionář v Rusku. Mimo jiné sloužil v hodnosti poručíka jako kulometčík v pancéřovém vlaku Orlík. 

Když byl Legiovlak přistaven na nádraží Žižkov, mrazilo mě v zádech, když jsem vešel do jednoho z vagónů a uviděl střílny s kulometem M10. 

S dovolením jsem povolil aretaci, rozkročil nohy, uchopil oběma rukukama rukojeť kulometu a představoval si jeho kadenci až 500-600 ran/minutu (!), ten hluk, ten smrad, chvatné pohyby dolévající vodu do chlazení... a za kulometem můj děda. 

Z války se vrátil nezraněn možná proto, že byl považován za mrtvého.

Čest a sláva našim dědům!

Čest a sláva lidem, kteří projevují padlým úctu tímto nádherným způsobem.

i tady v Lucembursku a Francii se vlčí máky nosí v klopách každý rok. Je smutné, že se tato tradice nepřenesla i do ČR (místo Haloweenů a Valentýnů). Přece i spoustu Čechů zemřelo na všech frontách obou válek.....

Paní Vostoupalová, níže jsem o tom psal.

Ty obří památníky, ty jsou jen na místech největších bojů a ty byly ve Francii. A bojovalo tam plno Angličanů. Postihlo to celou jednu francouzskou a anglickou generaci. Ale ne naši.  

My na tu první válku vzpomínáme vlastně jen díky ruským legionářům a to ještě díky jejich dlouhatánské cestě vlakem domů.

to je pravděpodobně nejhezčí monument, který jsem kdy viděl...naživo to musí být působivý pohled...

Chválihodné! Teď ještě kdyby ti samí lidé neuctívali muslimské přistěhovalce...

Pro Angličany a hlavně pro Francouze znamenala první světová válka neskutečné trauma. Letitá zákopová válka, bláto, mokro, zima, epidemie, mnohahodinové dělostřelecké odstřelovaní, použití plynu ... Proto tolik uctívají hrdiny právě z první světové války. I proto se tolik báli nové světové války a proto s takovým nadšením vítali Daladiera a Chamberlaina po jejich zradě.

U nich se dlouhá léta bojovalo. U nás takřka nic. Proto u nás z první světové války nic moc neslavíme a nebýt Švejka, tak už upadla v zapomnění.

Podstatně více si připomínáme Napoleona a Slavkov.

úžasné - čest a památka!

John McCrae - In Flanders Fields

In Flanders fields the poppies blowBetween the crosses, row on row,That mark our place; and in the skyThe larks, still bravely singing, flyScarce heard amid the guns below.We are the Dead. Short days agoWe lived, felt dawn, saw sunset glow,Loved and were loved, and now we lieIn Flanders fields.Take up our quarrel with the foe:To you from failing hands we throwThe torch; be yours to hold it high.If ye break faith with us who dieWe shall not sleep,though poppies growIn Flanders fields.

Krásná tradice. V Kanadě se také drží Rememerance Day. 

Rememberace......