Ten proces s ním byl celý divný. takto se dá zničit život každému....

Asi mám nějaký "šestý smysl" - před mnoha lety jsem se s panem K. párkrát setkala a mě vám připadal takový divný, podivný až hnusný, že vydržet v jeho blízkosti mi šlo jen těžko. ...

Spíše to vypadá madam, dle Vašeho výlevu, že jste byla panem Kulínským odmítnuta......

Vězeňský slang takovým říká: Prcačkář.

Ten zákaz na mládež by měl být doživotní. Ale dal bych mu teda možnost: Vykastrovat a zrušit zákaz, anebo doživotně zákaz. Ono možná to vykastrování by mu přineslo nové hlasové možnosti, byl by to super sopránista.

Vaše docházka na hodiny biologie zřejmě nebyla příliš stabilní, že?

Co se dá dělat, když nápravně výchovná část odpykaného trestu evidentně selhala, když si ten zmetek ani neuvědomuje co špatného prováděl? Jak se může společnost proti takovýmhle psychopatům účině bránit?

Jako proti vám?

Světská exekutiva  K.odsoudila,trest si odpykal. Nebyl to žádný pedofil a stíhání po těch létech bylo stejně podivné. Kdo ale jej chce soudit dál? Nebo by chtěli dehet a peří?Proč by špičkový hudebník nemohl dělat dál svou práci?

Pedofilem Kulínský samozřejmě je. Ten zákaz práce s mládeží na deset let, je ale trochu málo, ten měl být doživotní. A kromě té pedofiile pán bude hlavně  psychopat, takže doživotní zákaz by neměl být jen pro práci s mládeží, ale i na zastávání jakékoliv řídící funkce. Ale to bych chtěl po naší justici asi moc.

Kulínský selhal, byl usvědčen, odsouzen, trest si odseděl, tak nevím, co tu tolik lídí furt rozčiluje.

Kdyby to byl neprávem obviněný farář, tak to by byl kvikot! TAdy oprcal spoustu holek a mnozí by jej vzali na milost.

Hádám, že vy jste asi tím farářem.

Budiž mu přáno, aby mohl dělat to, co umí nejlépe, tedy hudbu.

Pokud mu půjde jen o to delat hudbu, nikdo nebude mit nic proti. Vzhledem k tomu, ze si ale zřejmě vubec neuvědomuje, ze neco nebylo v pořádku, vidí jen sebe jako oběť, si moc nepomáhá.

Citat z diskuze ukazuje pravou realitu :

"BohumulKulínský je vinenJe to tak, nepochybuji o tom. Mám své informace. Moje dcerachodila ke B.Kulínskému ml. 10 let do sboru od svých 4 let do 14-ti.

Opustilasama sbor během svého dospívání právě z důvodů "podivných praktik"Kulínského, ale až v době, když začal tlačit velmi konkrétně i na ni aby mubyla po vůli. Dnes jsem s ní znovu o všech těch věcech mluvil a překvapilo mě,že se cítí psychicky i fyzicky špatně ještě dnes, když má na to vzpomínat znovupo letech. Také ona sama si myslela, že je to už dávno pryč. Jinými slovy"újma" nemusí být zřejmá hned, a ani ona sama tenkrát neměla pocitnějakého poškození (kromě lítosti a bolesti nad odchodem a nějakých stresůokolo toho).

Za důležitou považuji jejívětu "..když jsem teď mluvila o tom všem se svým chlapcem, byl doslovašokován, otřesen a nemůže pochopit, že jsme si to nechaly líbit a že toneprasklo. Neuměla jsem mu vysvětlit, že jsem ve sboru žila od svých 4 let avšechno mi připadalo normální, jako součást "hry"....., teprve ažkdyž došlo v mých 13 letech k osahávání a návštěvách v noci na pokoji, jsem sevzepřela a rozhodla se odejít.......

Dnes setaké divím, že nám tenkrát nepřišlo hodně nenormální, když jsme si na pokojistavěly barikády ze židlí a kufrů, abychom se hlukem probudily včas, kdyby Bohoušv noci přišel a chtěl na nás něco, co se nám nelíbilo...protože jsme se NESMĚLYzamykat a Bohouš nás skutečně kdykoliv v noci navštěvoval........

Dceranesla psychicky dost obtížně, že Bohouž udržoval všechny neustále v napětí doposledních dnů, kdo pojede a kdo ne, kdo opustí sbor. Kromě touhy dívek udržetsi pozici, nebo získat lepší, být na výsluní, která mu umožňovala vyžadovatprotislužby, používal i nátlaku. Tvrdého nátlaku. Vím spolehlivě a jmenovitějen o dvou případech, kdy si dívku pozval do kanceláře a řekl "když se semnou nevyspíš, půjdeš" .. no a ta dívka odešla, ale má z toho dodnespsychické trauma." KONEC CITATU. 

Jasny?

pokracovani : 

Nepochybujio tom, že o tom ví spolehlivě Blanka Kulínská, protože když se naše tehdy velmiúspěšná dcera rozhodla odejít, aniž udala důvod, pozvala si nás - rodiče napohovor a měla dost zřejmé narážky na to, že by dcera neměla dělat drahoty a žev dospívání má sex pozitivní vliv na hlas. To námi dolsova otřáslo a rozhodnutídcery odejít jsme podpořili. 

Opustit sbor pro takové dítě a po tak dlouhé doběnení snadné po mnoha stránkách. Jednak osobní, protože sbor je pro dítě pomnoho let tou hlavní náplní života - nácviky se tráví mnoho hodin týdně, je tointenzivní činnost, nároky jsou velmi vysoké a také to přináší výsledky amožnost zažít slávu a uznání (a jiné drobné požitky) Je to jako přetnoutpupeční šňůru. Protože sbor je jako rodina. Starší dívky mají určené tynejmladší, starají se o ně, dělají "mámy". Člověk ztratí mnohohezkých přátelství. 

A z druhé strany se pak při odchodu objevují výhrůžky zestrany vedení a minimálně prudké ochlazení vztahů, ne-li zášť, které zraňují.Ze starších členů to zažilo víc lidí a dodnes se pro to trápí. Bývám na jejichschůzkách. Zvláštní je, že je mi Bohouše líto, a nepřeju mu tak smutný konec, ikdyž je zřejmé, že měl být potrestán určitě dříve, než se to tak rozroste. Taképřemýšlím, kolik viny na tom nesu i má dcera, že jsme si to nechali pro sebe. 

Je těžké vysvětlovat, že jsme nevěřili v úspěch nějaké žaloby, měli jsme protisobě velmi úspěšný spolek, kterému fandili i lidé na vysokých místech. Určitěje v tom také ale lidská pohodlnost a lhostejnost, protože naše dcera přímopostižena nebyla (alespoň doufám) a "ostatní ať také odejdou, když se jimto nelíbí". Ale není to tak docela pravda. Je tu příliš mnoho cenných akrásných věcí ve hře, ta hudba a sbor jsou opravdu nádhorné, nadání má, nepochybně,a kde se mísí krásné a cenné s hnusným není snadné se orientovat a správněrozhodnout. 

Anonym, neboť si nepřeji, abych byl do čehokolivzatahován ani moje dcera a také proto, že jsme měli dlouho s Kulínskými úzkévztahy. "