Jeden z diskutujících tvrdí,že je třeba jednat,jednat a zase jednat.To zní takňák rozumně,lidsky civilizovaně.Potíž je v tom,že takový Putin si představuje jednání tak,že se s někým sejde a řekne svůj názor.To je vše.Názor druhých vyslechne a pak ´řekne opět názor svůj.Není-li přijat,začne vyhrožovat a varovat.Ty sankce nejsou nic příjemného ani pro jejich vyhlašovatele.Ono už,jak se zdá,nejde ani tak o Ukrajinu a její nešťastné obyvatele,jako o snahu Ruska (tedy toho putinovského) nahánět strach.Rusům vadí,že je ostatní státy začaly považovat za normální stát,který má své problémy,tak jako každý jiný,stát,který je veliký a mocný,ale jsou ještě jiné a velké a mocné státy.A jsou státy malé,ne tak mocné,ale svobodné.A taky chtějí žít.Po svém.Ne podle jakýchsi předpisů a v pokoře před těmi velkými,zejména před Ruskem.Jistě,že jde v první řadě o ekonomiku,o nerostné bohatství a jeho užívání,ale s dovolením,taky o lidi,o jejich denní starosti,lásky a nelásky,o právo říkat svůj názor na svoji hubu a svými slovy. Život je bohatý a každý má na něj právo-pokud neomezuje práva druhého.A stojí za to něco obětovat...třeba pár piv,jednu dovolenou a třeba taky lepší auťák.Já vím,že to nezní populárně,ba ani hrdinsky,ale také ne poseroutkovsky - to není hrdinství,trvat na svém,když jsem si ověřil,že je to správné.To je právo a taky povinnost-sama k sobě.
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
