Článek se mi líbí, papež se mi líbí. Nad smířením Koreanů bych radostí plakala. Díky.

Papež František. Slovo srdce proti oplzlé nabubřelosti  cynického světa.

Jasně, usmířit se - což se v chápání bolševického severu rovná kapitulaci a obsazení jihu a jeho proměnu v další Kimovské bídné léno. To už bylo deklarováno v červnu1950 přepadením Jižní Korey.

Kdyby Evropa stále nenáviděla Němce, tak by nebyla tam, kde dnes je. Odpustit ještě neznamená mít rád, ale stačí tolerovat.

Kdyby Němci nebyli od základu změněni totální porážkou a spojeneckou okupací, denacifikací a převýchovou, zkrátka, kdyby se nezměnili v tom, za co je Evropa nenáviděla, tak by jim samozřejmě neodpustila.

Je to borec

Mám rád tohohle papeže.

Dělá to, co by dělat měl. A dokonce mám pocit, že to u tohoto člověka není práce PR týmu, ale že je to prostě slušný a pokorný člověk, který ty zásady nejen vykřikuje, ale opravdu se podle nich chová. Srovjente s jinými potentáty, kteří káží vodu a pijí víno. Třeba abych nechodil daleko, co náš Duka? Není náhodou obžerství smrtelný hřích?

Ještě by měl oslovit zdejší rusofoby s rusofily...

Zrovna u nás to není vůbec napjaté. Že se lidé dohadují po hospodách a diskusích? Skoro v každé zemi je společnost rozdělená daleko hlubším příkopem, v Koreji je to samozřejmě asi nejhorší, ale z blízkých třeba Maďarsko, Belgie, Sev. Irsko, Španělsko - a jednoznačně Ukrajina. Nejen na lidi, kteří se cítí víc Rusy nebo víc Ukrajinci, ale hlavně Ukrajinci dejme tomu normální a radikálně nacionalističtí. To je teprve rozdělení. Ale samozřejmě že Františkova slova platí i pro nás.

Co říká František I., je jedině možné chování jak dnešní, tak kterékoliv doby, jinak se umlátíme navzájem.

Kdybychom se nemlátili navzájem, žijeme stále v jesky...promiňte, vlastně v ráji.