Je třeba jít hlouběji k podstatě a tou je, kdo finacoval a kdo bude financovat armádu spojených států a především vojenskoprůmyslový komplex USA. USA převedly v podstatě převážnou část výroby do třetího světa a jedním z  hlavních zaměstnavatelů je vojenská výroby a podle ní se řídí i politika. Prodeje nekryjí náklady. Proto také je nemyslitelné regulovat vnitřní americký trh se zbraněmi. Do 2001 to bylo jednoduché-technologické akcie-biliony dolarů investic do USA akciového trhu. Bublina spadla po 11.září. Peníze zůstaly v USA, ale další již neproudily. Následoval Irák a z prodeje ropy z Iráku se kryly náklady na ozbrojené síly a také výroba. Nevím proč se to všichni bojí říct, ale na MF v Bagdádu sedělo několik specialistů (a nebyli to Iráčané) a rozhodovali o veškerém toku peněz z prodeje ropy. Mluvíme o stokách miliard USD. Podobný scénář Lybie, nějak se to nepovedlo. Strop zadlužení je nyní kritický a podléhá schválení kongresu. Takže problém je jeden, kde najít peníze na další krytí nákladů. Nyní zapadá do kontextu i Ukrajina a také troubění na zvyšování zbrojních výdajů členských států NATO, kde budou kupovat sofistikované zbraně,aby měli všichni stejné? Začínáme se pohybovat na tenkém ledě, jeden je hladový po pěnězích (kdo neudrží výrobu a zaměstnanost vojenské produkce nemůže být presidentem)  a druhý je přesvědčen, že je již dost silný a nemusí si nechat vše líbit. To nemusí dopadnou dobře. Článek je velmi dobře koncipován, ale popisovaná situace  je již důsledek rozhodování ve stresu a pod tlakem.

Hlavním problémem je, že jedna ideologie a kultura se snaží svůj systém vnucovat jiným kulturám. Novodobí křesťané by museli v muslimských zemích vyvraždit většinu obyvatelstva, aby dosáhli svého, jako to udělali minulí křesťané s indiány v obou amerických světadílech. V etnicky rozlišných zemích musí fungovat jistý diktátorský (?) režim jen tak mohly existovat vůči zbytku světa Libye, Irák, Egypt, Sýrie a další země. Historickým problémem bylo rozhodnutí poválečných mocností, že umožnily vzniku státu Izrael a na suverenní Palestunu se nedostalo.

 A poslední chybou je myslet si, že tyto režimy se dají zmoci vojenskou silou. Americká armáda je sice nejlépe vyzbrojenou silou n a světě, ale válčit bihužel neumí, neboť jí chybí duch vlasteneckého bojovníka. Americké vojenské neuspšchy jsou starší víc než 50 let. Můžeme začít Ardenskou operací na konci 2. války, kdy museli Rusové uspíšit zimní operaci. Pak už to šlo jako na drátkách: Korea, Nikaragua, výsadek v Teheránu, Granada a nyní Irák, Afghanistán, Pakistán a hlavně také celosvětová ztráta reputace. Tu však nerouhodný Obama neobnoví.

Tak úplně první špatným rozhodnutím bylo po první a druhé světové přerozdělení tamních hranic dle nesmyslných na mapě načmáraných čar.

Základní chybou bylo rozhodnutí USA společně s VB vpadnout do Iráku. Toto rozhodnutí bylo založeno na záměrně nepravdivých informacích o tom, že Irák má chemické zbraně. U nás tomu vpádu všichni, kromě Klause tleskali. Nakonec, když se zjistilo, že šlo o blamáž musel T.Blair odstoupit a byla z toho velká ostuda. Sadám Husain, ať byl jaký chtěl té svojí zemi rozuměl a udržoval ji  v klidu. Mohamedáni nemohou mít demokracii jako je v USA; ještě na to nedozráli. Takový Irán je držený pevnou rukou a je tam klid. Ostatní arabské země bez zásahu američanů žijí sice v nedemokratických státech, ale jsou v klidu. USA si myslí, že je světovým policajtem, ale vůbec tomu světu nerozumí. Jejich zbrojaři potřebují odbytiště na své výrobky a CIAS potřebuje zdůvodnění svojí existence. Skončila studená válka a proto musí rozvrtávat stále něco dalšího, aby je nerozpustili.

Konečně někdo, kdo správně identifikoval největší chybu USA v Iráku: rozpuštění Iráckých bezpečnostních složek. Doporučuji ke shlédnutí film "Zelená zóna" a tam je tato chyba zfilmovaná. Svržení Saddáma, ale ponechání jeho bezpečnostních a policejních struktur by pomohlo Irák stabilizovat. Kde chybí moc vlády, začíná vládnout anarchie. Pokud sílí anarchie, lidé se v zoufalství upnou i k náboženskému právu (zde šaríja) které zajistí, že se aspoň nekrade, nefetuje a nevraždí. Odtud plyne silná podpora extrémistům, kteří možná působí navenek jako zvěř, avšak uvnitř to má jistou logiku a řád (doporučuji film Islamic State na Vice News).

Nemohli to spravit lebo ako by to vyzeralo keby jedneho blbca vystrieda iny ale uz nas.

CHyba byla hned na začátku, když po operaci pouštní bouře ponechali Saadáma u moci, výměnou za Saadámem podepsanou smlouvu, že na uzemí Iráku budou těžit ropu jenom Američané a nikdo jiný!

Zase další, který líčí, jak by to se Saddamem bylo super. Nebylo, Saddam byl jen rezavou záplatou na přetopeném kotli. Své odpůrce likvidoval bez milosti. Chyby USA byly spíše v nepochopení hloubky náboženského a sektářského problému a řešení bez hlubokého pochopení zdejší logiky.

P.S. Příkladem pro stabilitu v regionu by mohlo být Maroko - kde pospolu v míru žijí dokonce islamisté a židé. Dovětek - jestli ale to není tím, že v Maroku není ropa...

Tak především, úplně prvním chybným rozhodnutím této krize bylo rozhodnutí George Bushe mladšího vpadnout do Iráku.

Konečně rozumný komentář. Zatím nám média předkládla celou situaci velmi zjednodušenou a černobílou ve stylu: Zlý Saddám x hodní rebelové, zlí rebelové x hodní Američané, hodní rebelové x zlý Assad a teď ti dříve hodní rebelové ze Sýrie jsou nyní zlí x hodní Kurdové a Jezídové. Z těch veletočů bez kouska logiky se by jednomu zamotala hlava. Člověk pak nestačí žasnout, když čte v průběhu měsíců článek od stejného autora, který tvrdí, že džihádisté v Sýrii budují demokratický stát aby se za pár měsíců dozvěděl, že ti samí džihádisté křižují Jezídy.

Když dlouhodobě lžete, dříve nebo později se do těch lží zamotáte.