- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
když A - ... že se bojí zeptat učitele, když něčemu nerozumí....
tak B - jaké jsou všechny důvody toho, že se bojí...
Určitě se nejedná o strach a malou motivaci.Jednoduše to mají na háku a háží na to bobek.
Ano, znám to z vlastní zkušenosti. Studenti měli v mém předmětu vypracovat semestrální práci. Jen dva lidi z 15 za mnou přišli, jestli je jejich vize správná a jestli mohou pokračovat. Ostatním jsem to prostě vrátil, protože práce neodpovídala požadavkům v méně případech po obsahové, ve více případech po formální stránce. Měli na to 2,5 měsíce.
Nevím jestli se BÁLI zeptat, spíš bych řekl, že to měli na háku.
Nevím o tom, že by dnes existovali žáci, kteří se bojí učitele na něco zeptat. Ty doby už dávno minuly. S věkem roste lenost žáků a jejich chuť si hrát s elektronickými hračkami, tablety a podobně. Někteří lidé se naivně domnívají, že s užíváním počítačů roste schopnost studenta se vzdělávat.
jojo je to tak....bez těhle elektronických nesmyslů nejdou ani wc.nagelované makovice ve kterých mnohdy nic není...o holkách ani nemluvit...jsou ale i vyjímky.čestné a je jich málo..
No moc tomu nevěřím...když jsou schopni natáčet učitele na mobily tak nevěřím tomu že se neumí či dokonce bojí zeptat.vždyť s jejich drzostí nejdále dojdeš ne?
Žáci jsou často demotivováni hlavně ze strany ostatních spolužáků, kteří na ty, co najdou odvahu zeptat se, hledí jako na šprty. A když je ještě navíc při té otázce zostudí i učitel, tak si hodně dobře a rychle zapamatují, že ptát se na cokoli se nevyplácí.
tohle jsem nikdy nezažil, že by učitel zostudil žáka při dotazu.člověče co jste studoval a hlavně kde?
Jestli se žák bojí učitele na něco zeptat, asi to nebude chyba žáka. Jestli se žák bojí, že za svůj dotaz, že něčemu nerozumí bude trestán, tak je chyba v učiteli.
Jestli se žák nemá zájem učitele zeptat, tak těžko lze vinit učitele.
Vzpomínám na svou učitelku matiky na průmyslovce a srovnávám jí dnes po 20ti letech kdy zas chodím do školy, se svou učitelkou matiky na VŠ. Nebe a dudy.
Zatímco té první nebylo radno se i při výkladu nové látky vůbec na něco zeptat, tak téhle učitelky je možno se zeptat kdykoliv a obdivuju její nesmírné úsilí jak látku správně a srozumitelně pro všechny vysvětlit. Jednou řekla, že jí baví učit. Je skvělá. U zkoušky je u ní nutné prokázat, že látce rozumíme, jinak nelze projít. Nekompromisně. Ale prolomila moji zakořeněnou nechuť k matematice.
Tu zakořeněnou nechuť jste prolomila sama svou pílí. Matematika vyžaduje samostatnou práci, jako sportovní trénink. Hodiny a hodiny samostatného počítání. Tak to funguje už po staletí a bude to fungovat i nadále.
České děti by si měly vzít příklad z vietnamských šprtů,ty mají motivaci a nehledají příčinu, proč neznají. Pokud se žák nezeptá učitele, potom nemá zájem nebo neví zhola nic o učivu. Ale doučování doma - to snad jen vyjímečně.
"Nevědět zhola nic o učivu" je hodně nafukovací kategorie, dá se tím reagovat prakticky na jakýkoli dotaz.
Dříve žáci a studenti toho znali více i při horších učebních pomůckách, měli motivaci. Dnes žáci a studenti spoléhají na to, že můžou zůstat u rodičů.
Problém je třeba v tom, že žák se ptá na zlomky na střední škole a má je znát ze základní školy. A druhý problém je, že učitel řekne, že příště budou navazovat na zlomky a žák se diví, že by se měl něco doučit, vždyť chodí do školy, tak ho to mají naučit. Studenti pak jaksi nechápou, že není možné opakovat donekonečna pořád to samé, počínaje učivem ze základní školy, učitelé mají osnovy, které vycházejí třeba ze znalosti zlomků, a na opakování učiva základní školy není čas. Dříve bylo doučování (kondice), kdo z těch, co neumí třeba ty zlomky, si zaplatí doučování? Spíše očekává zázrak v nějakých učebních pomůckách a logice, že škola ho to má přece naučit, aniž on pro to cokoliv udělá.
A co kdyby se hodiny rovnou zrušily a každý se to naučil sám? To by bylo mnohem efektivnější než zabíjet čas pořváváním "tohle máš už umět".
Já jsem se zeptat nebál, ale když mě podesáté poslal do p*dele, tak jsem si řekl, že tudy asi cesta nepovede...
No, možná z toho časem vyrostete, až vyjdete ze ZŠ.