Americkýspisovatel Mark Twain napsal roku 1867 cestopisnou knížku „The InnocentsAbroad“ o svých zážitcích v Evropě a Palestině. S ním cestovalo několik dalšíchamerických svědků. O stavu tehdejší Palestiny napsal: „V údolí Jeezrel a Galilejinení jediná vesnička. V okruhu 30km oběma směry jsme nepotkali živou bytost.Nazaret je pustý, Jericho je zřícenina, Betlém i Betania liduprázdné, všude jenpustota a plevel. Strom nebo keř jen tu a tam, dokonce ani odolný olivovníknebo kaktus není k vidění. Palestina je v dezolátním stavu“.
Kvůlipravdivému popisu země obviňovali arabští vůdcové Marka Twaina z rasismu.Twainovo svědectví potvrdili i jiní svědkové. „Palestina je v desolátním stavu“, napsal v 18. stoletífrancouzský historik Francois Volney.
„Země je opuštěná, neviděli jsme žádné zvíře, jen párptáčků“ napsal roku 1844 William Thackeray v cestopise „From JaffaTo Jerusalem“. Britský konzul James Finn napsal v roce 1857: „Země je bez obyvatel je zapotřebí ji obydlit“.
V roce 1896 projel Palestinou na koni H. Allen Tupper junior. V NewYork Times pak napsal: „Setkal jsem sejedině s obchodníky na velbloudech a s divokými kmeny beduínů, kteří zůstali najednom místě nejdéle dva měsíce.“
Velkou důležitost má zpráva Britské královské komise z roku 1913: „Země je poloprázdná, ekonomika stagnovala až dopříjezdu prvních sionistů roku 1880. Silnice z Gazy na sever byla sjízdná propřepravu jen v létě. Domky byly z bláta, bez oken, pluhy ze dřeva, hygienicképodmínky hrozné, školy žádné, vesničky řídce obydleny, všude samé ruiny.“Podobná svědectví dokládají cestovatelé Alphonse de Lamartine, Sir GeorgeGawler, Sir George Adam Smith, Siebald Rieter, kněz Michael Nuad, MartinKabátník, Arnold Van Harff, Johann Tucker, Felix Fabri, Edward Robinson a jiní.
