Mě by zajímalo, kolik z vás diskutujících, kteří jsou proti předělávce škol na bezbariérové kvůli jednomu dvou žákům, má vlastní a opravdu pořádnou zkušenost s péčí o dítě, které má tělesný hendikept a hlavu v pořádku. To je totiž případ nejenom poúrazových stavů, ale například dětí se spinální svalovou atrofií, svalovými myopatiemi apod., kdy ty děti se nemohou bez asistence někdy ani najíst, nezajdou si na záchod atd., ale svým myšlením a inteligencí častoo předčí většinu svých vrstevníků. Jsou zcela normální, co do myšlení a chtějí chodit do normální školy, s normálními dětmi. A řada z vás by jim řekla, "sorry, půjdeš do zvláštní internátní mezi stejné jako jsi ty, přece kvůli tobě nebudeme předělávat školu a vynakládat na to prachy, dojíždět 40 km přece nemůže být problém apod.". Ta bezbariérová škola do budoucna může sloužit dalším a dalším dětem, které mají tělesný hendikept. Nikdo z vás netuší, jak snadno můžete mít dítě se spinální svalovou atrofií nebo svalovou myopatií apod., pak byste hodně rychle změnili názor na to, jak je to v ČR pro tyto děti zařízené a jak na ně kašlou pojišťovny, stát není ochoten jim přiznat příspěvky na péči v odpovídající výši apod. Jenom pro informaci, např. v průměru každý 40. člověk je tzv. přenašečem vadného genu SMN1 - spinální svalové atrofie. Takže pravděpodobnost, že v životě jako partnera potkáte dalšího přenašeče a že se vám narodí dítě se spinální svalovou atrofií, je mnohem vyšší, než si většina z vás uvědomuje. O tom, že jste přenašečem, se dozvíte většinou až poté, co vám tuto nemoc diagnostikují u již narozeného dítěte např. ve 12. měsíci jeho věku.
