Domnívámse, že veškeré dotace, nejen EU, ale ty „naše domácí“ (ministerstvo školství,místního rozvoje, zemědělství, městské a krajské granty….), jsou ekonomickousebevraždou a nevidím snad jediné pozitivum. Platíme poměrně vysoké daně, tytopeníze jdou do státní kasy a následně část z nich do Bruselu – tam se dílemzkonzumují na nemalé „provozní výdaje“ a pak se k nám jejich zbytek vrátí veformě dotací.
Aproč NE dotace:
1.dotace se používají ne na to, co potřebujeme, ale na to co někdo považuje zaprioritní ať ho k tomu vedou jakékoli pohnutky. Peníze, jsou však v naprostévětšině případů jsou požívány na věci, které často vůbec nepotřebujeme (most,který se nebude zvedat, ….rozhledny v údolí, ze kterých není nikam vidět(Slovensko), cyklostezky, které nikam nevedou, sportoviště na kterých nikdonesportuje, hotely ve kterých nejsou hosté….)
2.to co je pořízeno z dotace je často mnohonásobně předraženo - bez dotacídokážeme v mnoha případech postavit, nakoupit, pořídit více věcí, neboť jde onaše peníze. Z eráru se totiž utrácí jinak!
3.příjemce dotace nemá podnikatelský záměr v pravém slova smyslu, ale jeho záměrse jmenuje „získat dotaci“. Proto se nezabývá ekonomickým opodstatněním záměru,ale soustředí se jen na „získáním dotace“. Ta pak v konečném účtování znamenázisk. Postaví se např. hotel za 100 mil Kč s dotací 80% a spoluúčastí 20%. Zapět let se hotel prodá za 40 mil, odečte ztrátu ze špatného provozu a zisk jena světě.
4.co je snad ještě horší je to, že ten kdo přispívá do tohoto podivného systému(v podobě daní) si velmi často platí svou konkurenci, kterou„šťastný příjemcedotace“ otevře v jeho okolí. 5.dotace jednoznačně podporuje nerovné postavení subjektů na volném trhu –příjemce má nespornou konkurenční výhodu 6. neznámecenu zboží. Pokud chci prodávat nějaký produkt, musím znát jeho nákupní/výrobnícenu, abych pak následně mohl vypočítat jeho prodejní cenu. Vůbec nevím kdo vypočítáprodejní cenu rohlíku když nezná jeho výrobní cenu pokřivenou výrobní cestou smnoha
