V souvislosti se situací na Ukrajině, bych chtěl tímto prostřednictvím sdělit ministru zahraničí pan Zaorálkovi svou osobní zkušenost z toho, jak se Česká republika stará o své občany v zahraničí. Vím, že to asi číst nebude, ale aspoň pro ostatní čitatele to může něco napovědět o péči naší vlastí o "své" lidi, na rozdíl od USA a dnes Ruska.
V roce 2003 pobývala dcera se svými dětmi v Bolívii. Chystala se odjet, ale začaly tam velké nepokoje, které měly pro místní obyvatele tragické následky a také pro cizí státní příslušníky. Dcera měla koupenou letenku, ale nebylo možné se dostat na letiště do La Pazu. Situace byla velmi zlá, Němci a Francouzi tili, aby své lidi z této prekérní situace dostali.
Bohužel Česko nijak nereagovalo, zavolal jsem na ministerstvo zahraničí ČR s prosbou o pomoc, ale rada vyzněla asi tak, že vzhledem k tomu, že se jedná o lidi druhé kategorie" nic česká strana organizovat nebude. Namítal jsem, vždyť jsme členy EU, je možné přece požádat německou či francouzskou stranu o pomoc při přepravě. Ale jak bylo řečeno - dcera s dětmi náleželi do sorty druhé kategorie.
Takže pane Zaorálku, když vystupujete v TV a sdělujete svá moudra, tak ani nevíte, která bije. Vám jsou bližší ti, kteří nejsou schopni a ani ochotni dodržovat dohody, přitom jsou to lidé šířící nenávist a nacionalismus. Jsem si vědom, že Rusko a ani Rusy nemusí mít nikdo rád. Ovšem Vy umíte jenom sdělovat to, co Vám nakukají v Kijevě do hlavy. Kdyby jste chtěl být objektivní, tak byste si našel cestičku jak třeba se senátorem Štětinou, zajet na Krym. Ale to by Vám Vaši kolegové z EU asi na připravovaném jednání neodpustili. Jste ministr zahraničí na baterky, resp. na nic. Jste jeden z těch, kteří umocňuje krizi na Ukrajině. Diplomatický jazyk je pro Vás "španělskou vesnicí". Oprávněně se mohu, podle toho jste doposud předvedl, domnívat, že to ministerské místo máte jenom jako trafiku.
Omlouvám se za dlouhé povídání, ale musel jsem to, co mne tížilo a tíží, napsat.
