Pro opravdu nemocné je možná 21 dnů léčení v lázních málo, ale pro tzv. "lázeňské šviháky" a "lázeňské lovkyně", kteří nikdy žádnou vážnou nemocí netrpěli, se zase vstřícným krokem socialistů blýská na lepší časy. Jsem lázeňským samoplátcem téměř každý rok, kdy si za své peníze léčím pohybové ústrojí, neboť, jak mi řekl můj praktický lékař, moje artróza kolen ještě prý nedostoupila potřebného 3 stupně, takže prý nemám na tzv. křížkové lázně nárok. I ten týden mi ale stačí k poznání a posouzení, kdo si tam asi léčí opravdu své neduhy a kdo si tam za peníze daňových poplatníků velmi užívá. Stačí zajít večer do nějaké lázeňské tančírny a člověk se diví, čeho všeho jsou schopni na parketu někteří tzv. "nemocní", které člověk vidí dopoledne na procedůrách, kdy potřebují pomalu dva asisetenty, aby se zvedli ze židle.

         Pokud se toto nepodaří vyřešit a placené lázneňské pobyty budou využívat opravdu jen ti nemocní, kteří to potřebují, tak se nic nezmění. Zdravotní pojišťovny, hlavně jejich resvisní lékaři, by se měly zaměřit na to, kterým lidem jsou praktickými lékaři opakovaně lázně předepisovány, neboť ne ti tzv. zdraví nemocní za to zneužívání lázeňské péče mohou, ti jen využívají toho, co jim systém umožní, ale žábou na prameni jsou v tomzto případě výhradně lékaři, kteří jim lázně předepisují(zadarmo asi ne) a rovněž i ti lázeňští lékaři, kteří velmi dobře ví, že se tam léčí lidé, kteří by žádné lázeňské léčení nepotřebovali, ale tiše mlčí, neboť i tito zdraví nemocní plní lázeňskou kasu.

Ne že bych chtěl být velmi, ale velmi ošklivý, ale pán, kterému je 84 už ty lázně vůbec nepotřebuje. Léčit by se měli přednostně ti, kterým to může pomoci.

Nesouhlasím s nadpisem článku. Tři týdny lázní po infarktu (nekomplikovaný průběh, zavedení tzv. stentu) je až dost. Tvrdím to na základě vlastní zkušenosti. Je ovšem smutnou skutečností, že jsem seděl u stolu s postarší lázeňskou turistkou, babkou velmi čupr, která rajzovala po okolí a vymetala všechny kulturně společenské akce. Podle toho, co nám sdělila, její účast v lázeňských zařízeních (samozřejmě vždy na pojišťovnu) byla a je velmi problematická. Jak se sama vyjádřila, byla v životě v lázních víc než třicetkrát. A aby toho nebylo málo, na závěr svého pobytu se mezi řečí zmínila, že si už dohodla s ošetřující lékařkou doporučení pro další lázeňský pobyt. Kam pojede příště však neupřesnila. A takových "pacientů" je u nás neurekom, jak by řekli bratři Slováci. I proto jsem pro další zpřísnění při posuzování přiznávání lázní.

Pane Eulere, mluvíte mi z duše. Viz výše napsaný můj názor. Zkrátka pro novou socialistickou vládu je pohodlnější ustoupit lázeňské loby, než začít řešit zneužívání placené lézeňské péče. I já seděl u stolu s paní, která se chlubila, že je v Lázních Jáchymov už po třicáté, že prý má úplně hyn klouby a přitom vážila dobrých 150 kg. Okamžitě jsem si pomyslel, proč jí její lékař, který jí do lázní posílá, nesdělí, že když nějaké kilo neschodí, tak je jakékoliv léčení v lázních zbytečné a už nemůže čekat, že ji tam bude posílat. Ale takový, všude jinde běžný, přístup našeho zdravotnictví je a ještě dlouho bude pouze snem.

Tož dovoluji si připojit do diskuze jeden vlastní postřeh. Jsem po mnohačetých operacích páteře, lázeňskou léčbu plně hrazenou ZP jsem absolvovala ke vší mé spokojenosti po jedné každé operaci, vždy v Jáchymově. Absolvovat poctivě všechny lékařem určené procedury mohl každý pacient v pohodě. Což ovšem zdaleka neplatilo pro partičky takypacientů, kteří se do Jáchymova - jak jsem ke své nelibosti po čase zjistila - sjížděli každoročně ke zcela jiným účelům, jakými byly např. každodenní alkoholické dýchánky, bowling, kuželky, karty či šipky a podobné "procedury"  absolvované v průběhu celých noci v okruhu 10-50 km. Tito "pacienti" pochopitelně svoje procedury stíhat nemohli, tak si jen nechali o jejich absolvování "dát razítka". Protože mi pobyty v lázních velmi pomáhaly, platila jsem si je ze svého i v dalších letech. A věřte nevěřte - potkávala jsem tam během nich stále stejné tváře těch takypacientů: já samoplátce, oni  tzv. na pokladnu. Při pravidelných lékařských kontrolách jsem já pravidelně hlásila dílčí zlepšení, oni nevěděli, za co se bolestí v permanentním delíriu tremens dřív popadnout. No a závěr? Já už dávno do lázní nejezdím ani za své, oni za peníze ZP stále...

jako lekar, ktery byl celkem 12 let zamestnancem 2 soukromych kardiologickych rehabilitacnich klinik ( jedna byla v Niedersachsen, druha v Bavorsku) budu oponovat. Hlavnim duvodem toho, ze oponuji, je minimalni navratnost investici do rehabilitace ( vraci se zhruba okolo 20% investice, zbytek vyleti kominem). Pacienti nemaji zajem o svuj zdravotni stav, ale hlavne o 3 tydny hoteloveho pobytu v hezkem prostredi s plnou penzi, o cemz svedci multilateralni studie, kteru na 20 klinikach podobneho typu v Nemecku provedla jedna spolecnost. Vysledky - spokojenost s klinikou koreluje hlavne s kvalitou nabizene stravy a s tim, jestli mel lekar na pacienta dost casu. Ten cas se ale venuje spise rozhovorum o problemech s karidiologickym onemocneni jenom okrajove souvisejicim. Jen maloktery pacient v anonymnim dotazniku uvedl jako pozitivum zlepseni jeho zdravotniho stavu. Podobne problemy, testovani na bicyklovem ergometru (to zhruba 50% pacientu mene pohybove nadanych primo nenavidi) a nastaveni mnozstvi akvality leku lze provadet s upsechen bud formou denniho stacionare (pacient spi a stravuje se doma) nebo v lepe vybavenych kardiologickych praxich. I pres narok nemeckych pacientu na tzv AHB (=cesky konecne doleceni) po infarktu na rehaklinice prinasi pozitivni vysledky tak odhadem u 20-25% pacientu. U starsich pacientu ( v clanku 84 let, nahrada chlopne) je vyhodnejsi tzv. akutni geriatricka rehabilitace zamerena na podobny okruh pacientu. P.S. presto ze slo o "soukrome" kliniky, byla struktura zhruba z 80% tvorena "beznymi" pacienty s normalnim pojistenim

Tady zase je antisociální sebranka, která si myslí, že budou vždy zdraví.

Měl jsem vážný úraz a po krátké rehabilitaci v zařízení úrazové nemocnice jsem byl 6 týdnů v lázních. To rozhodně nestačilo a tak jsem nejdříve v pracovní neschopnosti a později při zaměstnání cvičil, plaval a po roce se můj stav dostal do maxima možného z hlediska rozsahu pohybu. Když jsem si přečetl účet jen za 6 týdnů rehabilitace bez stravy a ubytování, který tehdy pojišťovna plně hradila, nevěřil jsem vlastním očím. Plně souhlasím s panem Valou, že lázeňská péče je neefektivní a drahá a stejného výsledku lze dosáhnout úplně shodným cvičením prováděným doma, v tělocvičně nebo v mém případě ve veřejných bazénech. Mohl bych si lázně klidně zaplatit, ale nevidím jediný důvod, leda že bych chtěl po večerech prohánět ženské. V mém věku to ale už nepřipadá v úvahu

Samozřejmě uznávám vyjimky jako třeba Luhačovice pro astmatiky. To doma nelze nahradit.

Návštěva Sobotky v lázních Poděbrady není zrovna nejlepší lázeňská kůra pro pacienty.

Potkat toho vytlemenýho pána je docela o infarkt!!

Tak pro lidi vašeho ražení.

Co dělá důchodce v lázních!!!!!!!!

pak mají být peníze na nemocné

Další takový. Do lázní chodí kdo, zdravý  I Součkové zestárnou a budou se ptát, proč nemohou do lázní, např. po výměně kyčelního kloubu. Až se to bude týkat vás ...... uvidíme. Do roka a do dne.

Tak zrušme zdravotní pojištění a bude klid. Tělesně postižení a lidé po těžkých operacích už stejně nemají skoro na nic nárok. Celý život platíme a platíme a když se nám něco stane, tak zjistíme, že nárok na léčbu nemáme, že se indikační seznam seškrtal a z osmi týdnů nároku se stanou tak maximálně dva.

Chce to trochu pokory a ekonomického myšlení. Když jsem se podíval kolik platím do systému pojištění za rok a kolik  stály dvě operace, které jsem po úrazu absolvoval včetně 6 týdnů rehabilitace v lázních tak jsem zjistil, že jsem vyčerpal nejen to co jsem za celý život zaplatil, ale ještě kousek třeba od Vás. Od té doby jsem podobně radikální myšlenky rázně přehodnotil. Nohy na zem mě také postavila kamarádka, která žije v USA a při návštěvě ČR mě vyprávěla svoje zážitky se zdravotnictvím v USA. A to tam žije 25 let a platí si pojistku.

Chtěl bych zde umravnit Fialy, Jelínka a spol. Tito nebezpeční a nevyspělí posttoatalitní závistiví jedinci si neuvědomují, že jsou sami proti sobě. Pletou si dovolenou s lázeňskou péčí. Řada závistivců si neuvědomuje, že si platí zdravotní pojištění. A když se někomu stane úraz, tak řvou jako, že oni platí invalidním vyžírkům na vozíčkách léčení a přitom se těm, co platí, dosud nic nestalo. Tak to shrnu z hlediska pravděpodobnosti: já už těžký úraz měl, proto je malá pravděpodobnost, že se mi stane takto těžký úraz podruhé. Lázně na to nestačí, chodím tam každý rok a každý rok je procedur méně. Chodím na rehabilitace i mimo lázně. Na vozíčku zatím nejsem, ale jen díky tomu, že cvičím několik hodin doma sám - navíc plavu a chodím do posilovny a dokonce i jezdím na kole. Po úraze mi řekli, že už asi nebudu chodit. Můžu říct, že zatím se pohybuji sám. A vždy jsem takovým Petrům Fialům a Richardům Jelínkům řekl to samé - do roka a do dne - bůh = pravděpodobnost. A vždy se to vyplnilo. Ti, co se posmívají mrzákům, mají nejpozději do roka a do dne díky mé věštbě podobný úraz a obvykle končí rovněž na vozíčku. Pak pochopí, že si platili celý život zdravotní pojištění, které je nezachrání. Já přeji všem normálním lidem brzké uzdravení a ostatním, co závidí postiženým lázně a jejích těžký úraz zase přeji, aby takovýto úraz měli do roka a do dne  a pak už nebudou muset závidět. Pane Petře Fialo, Richarde Jelínku a Tomáši Humplíku - tak do roka a do dne se sejdeme např. v lázních Darkov. A uvidíte, že nás, tělesně postižených, nemocných a po těžkých operacích není tak hodně, abychom nějak ovlivnili volby.

Pane Pfeiffre, co si to dovolujete nadávat někomu, že jsou "nebezpeční a nevyspělí posttoatalitní závistiví jedinci". Napište mi, kde jsem se měl posmívat mrzákům a kde jste se dočetl, že zde někdo tvrdí, že "platí invalidním vyžírkům na vozíčkách léčení".

Byl jsem po několika operacích v lázních, dostal jsem na tři týdny příspěvkové, tj. platil jsem si ubytování a stravu, tj. nejvyšší položky a jezdím každý rok na týden za svoje peníze. Viděl jsem tam již hodně lidí, zejména právě starších chlapů, kteří u stolu říkali, že půjdou říct lékaři, aby jim pobyt ještě prodloužil a k tomu nadávali, že musí připlácet těch 60,- a později 100,- Kč denně na jídlo, přitom si někteří připláceli na jednolůžkový pokoj s balkonem v předním traktu, ale to jim nevadilo. Proto jsem napsal o tom starém pánovi v článku, který chce týden navíc, ačkoliv dle indikace na to nemá nárok. Ovšem oproti Vám jsem se vyjádřil slušně.

Dále se s Vámi bavit nehodlám, řvete tady tak, jako byste mne proklínal a s takovými lidmi nechci mít nic společného.