Znovu k číslům: 30 000 dotazů denně mi vychází při osmihodinové pracovní době na 3750 dotazů za hodinu.  62,5 za minutu? Není to nějak moc?

Nechápu, jak je možné, že děvče je středního rodu.

Protože je. Je celá řada slov, kde se mluvnický rod liší od přirozeného.

Vážená paní redaktorko, četla jsem  Váš článek za kuropění a nevěřila jsem svým očím. V článku jste klidně napsala " TY pravidla". 

Vím, že nyní je článek opraven, ale  o pravidlech a užití našeho mateřského jazyka

by měl psát někdo kompetentní, zvláště na takto užívaném místě. Sama jste důkazem toho, jak přenášet chyby a kazit vnímání čtenářů. V článku o pravopisu je taková chyba neodpustitelná.

V dnešní době, kdy lidé čtou stále méně je pravopis pro jazyk méně důležitý, než v dobách minulých. Osobně jsem měl vždy velké problémy s příčestím minulým, u kterého je dle mého názoru zcela lhostejné, zda bude s tvrdým či měkkým i . Druhou zcela zbytečnou věci jsou vyjmenovaná slova obecně včetně onoho Být a Bít, které je jediné snad zaměnitelné i když . Kolik hodin výuky je třeba věnovat takové malichernosti, která není pro krásu češtiny nikterak významnou. Ale vždy jsou tyto pravidla hájena staromilci, kteří zaměňují zvyk za účelnost.

na příčestí minulé nepotřebujete dlouhé hodiny studia, stačí si zapamatovat jednoduchou pomůcku:

TY   žen-Y   běžel-Y

TA   kuřat-A   běžel-A

TI   pán-I   běžel-I

Prostě když nevíte, napoví Vám ukazovací zájmeno

Takže slova se PÍŠOU, paní Březinová? Inu, je vidět, že příručka bude asi opravdu potřeba...

Slova se píší i píšou.

http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=500

Obojí je správné. Po silnicích se může jezdit vpravo i vlevo. Jezdit vpravo je správnější, ale ani ten, kdo jezdí vlevo, nedělá chybu.   ... ? och promiňte, to je nesmysl, tohle jsou pravidla silničního provozu, "obojí je správné" je možné jen v Pravidlech českého pravopisu. Tedy v pravidlech... co je to za pravidlo, když je možné to i ono? takové pravidlo už není pravidlo. (Taky nikde na světě taková "pravidla" neexistují, jen v pražském Ústavu pro jazyk český.) Na tom nic nemění skutečnost, že pravidla lidé velmi často nedodržují, protože je neznají, to je zcela normální, znát je musejí profesionálové, kteří se jazykem zabývají. Pravidla mají svůj význam, teprve když by se dlouhým zkoumáním zjistilo, že to či ono pravidlo (již) nemá žádný význam, mohlo se začít jednat o jeho zrušení. Nikdy však ne z toho důvodu, že někdo pravidlo porušuje.

V podstatě co věta, to věcný nesmysl. Pro začátek by bylo dobré si uvědomit, že jazyková pravidla jazyk netvoří, ale pouze jej v jeho vývoji de facto s určitým zpožděním  popisují, přičemž jazyk se vyvíjí a pravidela reagují na jeho vývoj, nikoli že ten vývoj určují.

A to, že v žádném jazyce (v jeho gramatice) neexxistují dvě různé možnosti, by snad soudný (a nějakého cizího jazyka znalý) člověk nemohl napsat ani po deseti pivech.

Mateřídouška dostává na rypák téměř na každém kroku.V českých filmech by měli dávat titulky,protože hercům není vůbec rozumět. Věnoval se tomu i rež,Forman  v knižním rozhovoru. Když v televizi všichni stále opakují :JAKOBY,a místo skládání hudby,uhlí,prádla dělají PROJEKTY.dostává člověk husí předkožku. Ale je to vlastně výstižní. Vše je v současnosti jen JAKOBY.

Jsme holt v době JAKOBÝNSKÉ, kde je vše jen JAKOBY

Pravopis jsem se v češtině téměř nikdy neučil, nebylo to potřeba. Díky babiččině knihovně, kde byly stovky knih a jen několik z nich mělo vložený "Opravný lístek". Dnes by to možné nebylo, téměř každá kniha za posledních 10 let, kterou jsem měl v rukou, a nebylo jich zase tak málo, obsahovala nějakou chybu a u některých to šlo pomalu do desítek. O úrovni žurnalistiky darmo hovořit.

Mně nevadí, když někdo neumí jazyk pořádně, ve většině situací. Mně vadí, že se z toho neumětelství stává norma.

a výborná je i knížka Chrám i tvrz od Pavla Eisnera:

Pavel Eisner, někdy vystupující pod jménem Jan Ort, byl český překladatel, literární teoretik, lingvista, publicista a básník, který se proslavil především svým vynikajícím převodem humoristického románu Pan Kaplan má třídu rád. V díle Chrám i tvrz s humorem a nadhledem analyzuje češtinu z gramatického i stylistického hlediska.

Může rys sežrát rys?!

opravdu je čeština jednoznačná, když dokáže popsat vodu tolika způsoby? Následující úryvek je z Vodnické pohádky Karla Čapka:

...A proto zvoní,cinká, ševelí a šeptá, zurčí a bublá, šplouná, šumí, hučí, ropotá, úpí a kvílí,burácí, řve, ječí a hřímá, stená a vzdychá a směje se, hraje jako na stříbrnouharfu, klokotá jako balalajka, zpívá jako varhany, duje jako lesní roh a hovoříjako člověk v radosti nebo v žalu.

pěkné