O vzniku obrazu na Turínském plátně
Turín. Americký vědecký časopis Journal of Imaging Science and Technology publikoval článek o hypotézách vzniku otisku těla na tzv. Turínském plátně, známé relikvii, o níž se má za to, že je plátnem, do něhož bylo po smrti zavinuto Ježíšovo tělo. Autorem odborné studie je Giulio Fanti, prof. termomechaniky na univerzitě v Padově, který se zabývá problematikou vzniku otisku těla na Turínském plátně již mnoho let.
Ve svém článku podává kritické shrnutí všech dosavadních hypotéz a přiklání se k závěru, podle něhož mohl obraz vzniknout ozářením korónového výboje. Od roku 1898, kdy fotograf Secondo Pia zjistil, že na turínském plátně je negativ otisku lidského těla, se tento úkaz pokoušeli vysvětlit mnozí odborníci. Žádný z pokusů dosáhnout téhož efektu, poznamenává italský fyzik, nedokázal vytvořit obraz s týmiž záhadnými charakteristikami, jaké vykazuje obraz na Turínském plátně. Prof. Fanti ve své studii ukazuje, že mnohé pokusy, které byly v tomto směru podniknuty a užívají speciální techniky z oblasti malířského a výtvarného umění, umožnily z makroskopického hlediska vznik vynikajících napodobenin, které jsou však velmi chatrné, pokud jde o mikroskopické známky. Ty nakonec jasně ukazují, že všechny metody zmíněných pokusů selhaly. Nelze to však už říci o možnosti, podle níž otisk těla mohl vzniknout ozářením.
Fanti cituje hypotézy několika odborníků a popisuje výsledky pokusů italské společnosti ENEA, která nedávno použila tzv. excimerový laser. „Hypotéza ozáření – poznamenává prof. Fanti – skýtá možnost maximálního přiblížení konkrétním charakteristikám obrazu na Turínském plátnu. Zbývá však jeden velký problém. Je totiž možné reprodukovat jen maličké plochy obrazu v řádu centimetrů čtverečných. K ozáření větší plochy by bylo zapotřebí takové množství energie, které laboratorně není k dispozici.“ Ve spolupráci s prof. Giancarlo Pesaventem z Padovy k tomu bylo užito napětí 500 tisíc voltů, které umožnilo vytvořit obraz
