Kolektivní xenofobie vždycky začíná kolektivní hysterií, překrucováním skutečnosti a - odlidšťováním - kritizované skupiny lidí.
Evropa s tím má velmi dobré zkušenosti,- nakonec si tento rok připomínáme 1. světovou válku kde na to všechno našli patent. Ta druhá byla ještě horší a my všichni zde máme veliké štěstí, že jsme žádnou další nezažili.
Podvejte se na Jugoslávii, kde si své protivníky odlidštili a najednou se z nich stala zvířata.
Pokud si někdo myslí, že může sedět doma za pecí a poroučet co mu ostatní dají či přinesou bez toho aby musel take sám něco dát tak je beznadějný snílek.
Skutečnost je ta, že Švýcaři jsou dlouho zvyklí - skrze svou práci - být bohatí a úspěšní a nikdo jim to neupírá. Problém je v tom, že si myslí, že tento úspěch lze udělat bez kompromisů současného života, jehož průvodním jevem je migrace a její důsledky na život lidí v cílových zemích.
Jinými slovy - nám připadají třešničky na koláči a všechno ostatní je pro plebs zvaný cizinci. Nezanedbatelná část Švýcarů si toto nemyslí, což ukázal plebiscit. Problém začíná vždy v nás samých a vždy tam také končí.
